Pozorujeme jeden takový hloubkový nálet z pobřežního skaliska a tají se nám dech. Voda doslova vře, jak další a další ptáci rozrážejí vlny a pod hladinou se rozpoutává lovecké peklo. Zděšené ryby se snaží udržet v hejnu, ale útočící terejové mezi ně vnášejí chaos a zmatek. Než se zbytky zdecimovaného rybího hejna uchýlí do větších hloubek, většina ptáků již odlétá s plným voletem.
V ospalé rybářské vesničce Lambert’s Bay, na západním pobřeží Jihoafrické republiky, nás čekalo překvapení. Obrovská hnízdní kolonie terejů jihoafrických (Morus capensis) obsadila malý ostrůvek u rybářského přístavu. Skalisko je pokryto množstvím lastur ze slávek a ústřic, které sem pravděpodobně naplavily bouřlivé vlny a místní mořské proudy. Ty se starají i o to, aby byl povrch ostrůvku, kde hnízdí kromě terejů také kormoráni kapští a rackové dominikánští, stále čistý. Ze skrytu malé pozorovatelny můžeme nerušeně sledovat život terejí kolonie. Ptáci jsou namačkáni na ploše několika set čtverečních metrů a neustále mezi nimi probíhá hlasité hašteření ústící někdy k vzájemným potyčkám, které mohou být vzhledem k ostrým zobákům i značně bolestivé. Přizpůsobení terejů k lovu pod vodou jim však na souši přináší mnohé obtíže. Ptáci například nemají žádné prachové peří, jež by se jim ve vodě snadno promáčelo, ba ani hnízdní nažinu na břiše. Pro zahřívání svých vajec tak musejí využívat silně prokrvenou kůži plovacích blan na nohách. Také jejich chůze po souši je velmi nejistá. Krátké nohy jsou totiž umístěny až na konci aerodynamického těla, které se při každém kroku převažuje, a tak se ptáci během chůze stále kývají zepředu dozadu…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2003

Další informace o Jihoafrické republice naleznet zde: http://www.sopka.cz