Fan se v té všudypřítomné zdvořilostní frázičce sice překládá jako jídlo, nicméně jeho původní a doslovný význam je rýže. „Už jsi (dnes) jedl rýži?“ zdraví se tedy Číňané. Rýže je tak neodmyslitelnou součástí každého čínského pokrmu, že se stala synonymem jídla. V čínských restauracích není rýži třeba objednávat. Na stůl je přinesena automaticky a v drtivé většině stravoven (kromě některých restaurací pro turisty) je zdarma.
Pro jídlo existují dnes v čínštině především dva výrazy: fan a cchaj. Cchaj přitom znamená zelenina, v praxi se pak jedná o jakoukoli masovou či zeleninovou přílohu k rýži – nejčastěji vyráběnou ze tří ingrediencí kontrastujících barev: masa či ryby a dvou druhů zeleniny, toufu nebo hub. Jsou připraveny s vhodnými omáčkami a kořením tak, aby byl splněn trojí požadavek vynikající chuti, vůně a barvy. „Vládnout velikému národu, to je jako vařit malou rybu,“ bývá citován slavný čínský filozof Lao-c´. Poukazuje na koření, které je právě tím kouzlem, činícím čínskou kuchyni neodolatelnou. Z fan a několika druhů přílohových cchaj sestává každé jídlo. Rýže se připravuje ve speciálním tlakovém hrnci a přílohy cchaj v hluboké pánvi zvané wok.
Čína je svou rozlohou srovnatelná s Evropou, má však dvojnásobek obyvatelstva. Je tedy klimaticky, geograficky, etnicky i kulturně velmi rozmanitá. Ani její kuchyně se nedá jednoduše definovat. Základní rozdělení nabízí Dlouhá řeka protékající víceméně středem země a dělící Čínu na severní a jižní část. Na jih od řeky se pěstuje rýže, která je přinášena na stoly ve stovkách různých podob od vařené a smažené rýže až po rýžové nudle, koláčky či sladké rýžové kondži. Sever je vhodnější k pěstování obilí, a proto jižní Číňané těm ze severu někdy nadávají do „napařovaných knedlíků“…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2004
Další informace o Čině naleznet zde: http://www.sopka.cz