Civita Castellana

Sám Johann Wolfgang von Goethe, kníže básníků, při svých cestách po Itálii obdivoval městečko korunující skalnatý pahorek nad silnicí Via Flaminia, zhruba 50 km severně od Říma. Je to jedno z měst, jež bychom mohli zařadit mezi lokality s etruskou minulostí, ale můžeme o něm hovořit i v kontextu středověkého umění.

Popravdě řečeno, z etruského období se mnoho nedochovalo, spíš jen poznatky z archeologických vykopávek a pozdějších písemných pramenů, které hovoří o místním kmeni Falisků. Patřili k latinskému prehistorickému osídlení nížin kolem Tibery severně od Říma, mocensky však tíhli spíše k Etruskům a své město nazývali Falerii. Jeho původ nebyl jen tak ledajaký. Založil ho údajně legendární Alesos, syn mykénského krále Agamemnóna, velitele achajských šiků před Trójou, a Briséidy, jejíž krása byla příčinou Achillovy roztržky s Agamemnónem (a jeho slavného trucování před bitvou). V Latiu, kam se uchýlil po nechvalně známém mykénském masakru, se Alesos asi cítil bezpečněji. Vraťme se ale k faktům.

V roce 241 byli Faliskové porobeni Římany, kteří je z opevněného města vyhnali, ale dovolili jim založit nové město, Falerii Novi, asi 5 km západně odtud, zatímco staré Falerii Vetes byly víceméně opuštěny. Obyvatelé se sem začali vracet zřejmě až v raném středověku, ale už v roce 994 se o obnoveném sídle zmiňuje papež Řehoř V. jako o „hradním městě“ – Civita Castellana.

To byl počátek města, jež známe dnes, samozřejmě po nesčetných proměnách, jimiž za tisíc let své existence prošlo. Ve 12. stol. zde pobýval papež Hadrián IV. a nedlouho po něm Klement III., kteří zde hledali útočiště za bojů o investituru. O jeho významu svědčí i památky, které se z té doby dochovaly.

Víceméně na půdorysu středověkého města se zachovalo jeho centrum a především katedrála Santa Maria Maggiore (Duomo), vybudovaná na přelomu románského a gotického období v letech 1175–1210. Ze závěrečné etapy stavby pochází bohatě zdobený románský portál, doprovázený sochami lvů coby symbolů nástrah okolního světa a vyzdobený ornamentálními mozaikami v tzv. kosmatském stylu. Jako „kosmatští mistři“, Maestri Cosmati, byli označováni příslušníci dílny činné v Římě ve druh…