Sám Johann Wolfgang von Goethe, kníže básníků, při svých cestách po Itálii obdivoval městečko korunující skalnatý pahorek nad silnicí Via Flaminia, zhruba 50 km severně od Říma. Je to jedno z měst, jež bychom mohli zařadit mezi lokality s etruskou minulostí, ale můžeme o něm hovořit i v kontextu středověkého umění.
Popravdě řečeno, z etruského období se mnoho nedochovalo, spíš jen poznatky z archeologických vykopávek a pozdějších písemných pramenů, které hovoří o místním kmeni Falisků. Patřili k latinskému prehistorickému osídlení nížin kolem Tibery severně od Říma, mocensky však tíhli spíše k Etruskům a své město nazývali Falerii. Jeho původ nebyl jen tak ledajaký. Založil ho údajně legendární Alesos, syn mykénského krále Agamemnóna, velitele achajských šiků před Trójou, a Briséidy, jejíž krása byla příčinou Achillovy roztržky s Agamemnónem (a jeho slavného trucování před bitvou). V Latiu, kam se uchýlil po nechvalně známém mykénském masakru, se Alesos asi cítil bezpečněji. Vraťme se ale k faktům.
V roce 241 byli Faliskové porobeni Římany, kteří je z opevněného města vyhnali, ale dovolili jim založit nové město, Falerii Novi, asi 5 km západně odtud, zatímco staré Falerii Vetes byly víceméně opuštěny. Obyvatelé se sem začali vracet zřejmě až v raném středověku, ale už v roce 994 se o obnoveném sídle zmiňuje papež Řehoř V. jako o „hradním městě“ – Civita Castellana.
To byl počátek města, jež známe dnes, samozřejmě po nesčetných proměnách, jimiž za tisíc let své existence prošlo. Ve 12. stol. zde pobýval papež Hadrián IV. a nedlouho po něm Klement III., kteří zde hledali útočiště za bojů o investituru. O jeho významu svědčí i památky, které se z té doby dochovaly.
Víceméně na půdorysu středověkého města se zachovalo jeho centrum a především katedrála Santa Maria Maggiore (Duomo), vybudovaná na přelomu románského a gotického období v letech 1175–1210. Ze závěrečné etapy stavby pochází bohatě zdobený románský portál, doprovázený sochami lvů coby symbolů nástrah okolního světa a vyzdobený ornamentálními mozaikami v tzv. kosmatském stylu. Jako „kosmatští mistři“, Maestri Cosmati, byli označováni příslušníci dílny činné v Římě ve druh…