Jen málokteré jiné město na světě může být lepším příkladem tragického střetu civilizací než peruánské Cuzco. Když do něj 15. listopadu 1533 vstoupil španělský dobyvatel Francisco Pizarro, ocitl se ve vzkvétajícím městě prosperující incké říše. Pizarro tomu učinil rázně konec. Do vlády dosadil loutkového inku – až do doby, než Španělé upevnili své postavení natolik, že už takovou formu vlády nepotřebovali. Na ruinách incké říše brzy vybudovali novou civilizaci, která tu předchozí překonávala v zásadní věci: byla silnější.
Navzdory třistaleté, často tvrdé nadvládě Španělů však narážíme v dnešním Peru na incké kořeny či základy snad na každém kroku. V případě základů budov doslova. A je to právě Cuzco, jehož návštěva umožní během jediného dne obdivovat mistrovství inckých stavitelů a o pár kroků dál kráčet pod barokními klenbami španělských kostelů či nakukovat do zašlých patií (dvorků) dávných koloniálních obydlí.
Když si Španělé rozdělili dobyté Cuzco mezi sebe, začali své paláce a církevní objekty stavět přímo na základech pobořených inckých budov. Incké zdi vybudované z přesně do sebe zapadajících kamenů byly tak pevné, že se Španělé nemuseli obávat zřícení. Dokonalost inckých zdí se potvrdila i při pozdějších zemětřeseních, kdy španělské nástavby spadly a pod nimi se objevily neporušené incké konstrukce…
K zatím poslednímu ničivému zemětřesení došlo 21. května 1950. Zemětřesení o síle 7,7 Richterovy stupnice udeřilo v devět večer a díky tomu si vyžádalo relativně málo obětí – uvádí se jen sto mrtvých. Zato spadla asi třetina budov a 90 % domů bylo narušeno. Jedním z nejpostiženějších objektů byl komplex Santo Domingo. Zde se záhy ukázalo, že zemětřesení nepřineslo jen tragédii, ale také fascinující historický průlom.
Kostel a klášter Santo Domingo postavili Španělé na ruinách slavného inckého chrámu Qorikancha, nejposvátnějšího místa celé říše Tahuantinsuyo. Když se ale při zemětřesení části koloniální stavby zřítily, objevily se pod nimi neporušené incké zdi patřící původním chrámovým stavbám, jež popisovali španělští kronikáři jako Cieza de León nebo Garcilaso de la Vega. Podle jejich svědectví byla Qorika…
Úplné znění článku naleznete zde