Festival córdobských patií

Cesta k zápisu do seznamu Nehmotných památek UNESCO vskutku nebyla jednoduchá. V roce 1921 tehdejší starosta Córdoby poprvé zorganizoval Soutěž patií, balkonů a výloh. Akce se ale nesetkala s velkým zájmem, a tak se od ní až do roku 1933 upustilo. Pak byla oživena, ale zvyk zdobit v určitou dobu patia pro veřejnost brzy přerušila španělská občanská válka. Zatímco počáteční soutěže probíhaly živelně a neměly žádná podrobnější pravidla, první soutěž po občanské válce v roce 1944 získala přesnější obrysy. Porota brala v úvahu architekturu patia, jeho výzdobu a charakteristické rysy. Slavnost córdobských patií se stala doprovodným programem festivalu klasické a flamenkové hudby, který se konal v zahradách paláce křesťanských králů (Alcázar de los Reyes Cristianos). Další doprovodnou akcí byla soutěž krásy nazvaná Královna patií.
Pravidla se ustálila až v demokratických poměrech po roce 1979. Soutěž se vyhlašuje každý rok na druhý týden v květnu. Všechny doprovodné akce byly v době konání Festivalu córdobských patií zrušeny a porota se soustředí jen na hodnocení patií přihlášených do soutěže. Patia se smějí zdobit pouze sezonními květinami, hodnotí se autenticita, různorodost květin, péče o květináče a záhony, způsob zavlažování. Soutěž má dvě kategorie, zvlášť se posuzují tradiční patia ve starobylých domech a zvlášť novodobá „patia“ – vnitrobloky v moderních čtvrtích. Majitelé patií nebo obyvatelé vnitrobloků, kteří se do soutěže přihlásí, dostanou od radnice dotaci na nákup květin a finalisté obdrží ještě zvláštní finanční odměnu. Dlužno podotknout, že částky nejsou zanedbatelné.
Aha, stále zde operujeme se slovem patio a ještě jsme nevysvětlili, o čem je řeč. Hned vám pojem objasníme. Patio je vlastně atrium, jakýsi córdobský dvorek, otevřený vnitřní prostor domu obehnaný jeho stěnami. Pod slovem dvorek si však nesmíme představit nic podobného třeba dvorkům malostranským, kde jsme až donedávna mohli vidět pouze přeplněné popelnice či sušící se prádlo. Dvorky, patia córdobských měšťanských domů i šlechtických paláců jsou hrdými pokračovateli tradice z dob chalífátu a ještě předtím římských patricijských domů. Dříve byly uzavřenou součástí domu, intimním místem, kde se scházela pouze nejužší rodina, která dům obývala. Postupem času se patia stala místem setkávání sousedů a s tím, jak se Španělsko otevřelo světu a davům turistů, i místem, kam nakukují lidé z celého světa…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2019

Shopping Cart