Ve své době bylo natolik výstavné a inspirující, že později sloužilo jako vzor pro výstavbu mnohých koloniálních měst ve španělských državách v Americe. Poté co byla správa ostrova přenesena do přístavního města Arrecife, se Teguise proměnilo v klidné a ospalé sídlo, o jehož dávné slávě však stále svědčí upravené náměstí lemované bývalými šlechtickými paláci.
Městečko ožívá jen jednou za týden, a to vždy v neděli, kdy se tu konají vyhlášené trhy se vším možným. Koupit si můžete kozí sýry vyrobené tradičními postupy, domácí vína, kterým se tu říká malvasía, rukodělné výrobky, jako jsou vyšívané ubrusy a krajkové dečky, či typický lanzarotský hudební nástroj – malou kytaru timple. Černoši z nedaleké Afriky tu prodávají sošky vyrobené z exotických, afrických druhů dřevin. Krajina v okolí města působí uklidňujícím dojmem. Není tak rozervaná a pustá jako v nedalekém přírodním parku Timanfaya, jehož vzhled je dílem pouze přírodních sil: ještě nedávné sopečné činnosti, vody, suchého větru a žhavého slunce. Krajinu, která Teguise bezprostředně obklopuje, však spoluvytvářela ruka člověka vedená jeho nezlomnou vůlí vytvořit snesitelný domov i v tak nehostinném prostředí plném sopečné lávy. Políčka na načervenale hnědém lávovém podloží se střídají s políčky, jejichž půda vznikla z černého sopečného popela. Na takových těžce vybudovaných polích se pěstuje vinná réva, fíkovníky, občas je vidět nízkou kukuřici, brambory a cibuli.

Další informace o Španělsku naleznet zde: http://www.sopka.cz