Panoramatický výtah Bigo nás v Porto Antico po vzoru tradičního přístavního jeřábu k nakládání a vykládání lodí zvedá v prosklené kabině do výšky 30 m, aby nám nabídl výhled na Janov s jeho námořním stylem, katedrálou, vznešenými paláci a starými kostely. Když se podíváme směrem k moři, spatříme 177 m vysoký maják La Lanterna z poloviny 12. stol., symbol Janova a tichého svědka slavné minulosti La Superba del Mare, hrdé námořní republiky.
Příběh Janova, někdejší obchodní velmoci, je fascinující směsí mořeplavby, moci a bohatství: Přímořské město, které je díky své prosperitě samostatné, může vyzbrojit válečné lodě na obranu svého přístavu i obchodu a rozšiřovat svůj vliv, nezávislost, a tím i svoji sílu. Vzestup Janova začal ve 12. stol. účastí na křížových výpravách. Jako důležité obchodní centrum se spolu s Benátkami, Pisou a Amalfi stal nezávislou námořní republikou a klíčovým hráčem ve Středomoří. Spíše než územní expanzí manifestovaly tyto městské státy svou moc obchodem, jejich vládní systém měl navíc republikánskou formu. Nicméně neustávající soupeření a vzájemné nepřátelství je často vedly k otevřeným střetům.
Po objevení Ameriky Janov zažil období velké prosperity díky půjčkám poskytnutým Habsburkům a financování španělských vojenských tažení a koloniálního obchodu. Morová rána v letech 1656–1657 si však vyžádala životy téměř poloviny obyvatel města. Následné ekonomické problémy a konkurence ostatních námořních mocností, zejména Nizozemska a Anglie, vedly k postupnému úpadku. Během 18. stol. se Janov stával pořád více závislým na hlavních evropských mocnostech. V roce 1797 Janovskou republiku dobyla francouzská vojska, stará námořní republika byla rozpuštěna a Janov se stal součástí Ligurské republiky, francouzského vazalského státu. Po Napoleonově porážce byl připojen k Sardinskému království, z něhož posléze vzniklo Království italské. To znamenalo konec Janova jako nezávislého městského státu a začátek jeho integrace do moderní Itálie.
O hlubokém propojení Janova s mořem svědčí Muzeum moře Galata, které nabízí fascinující sbírku exponátů a dokumentů z námořní historie Janova od prvních mořeplavců až po moderní obchodní lodní dopravu. Návštěvníka provází živá chronologická a zároveň tematická stezka, jejímž jednotícím prvkem je člověk a moře. Muzeum vystavuje historické modely plavidel nejrůznějších velikostí a typů, navigační přístroje a mapy. Multimediální interaktivní expozice vysvětluje historii, konstrukci a funkce plavidel od veslic a galér přes plachetnice až k parníkům. Nabízí rovněž vhled do života lodních posádek. Velmi názorné jsou detailně vypracované scény z historie italské emigrace do Ameriky.
Cesta srdcem „Hrdé“ (Superba), jak místní svému městu říkají, začíná u Starého přístavu (Porto Antico), někdejšího centra obchodu. Jeho pozdější špatnou pověst jako temného a nebezpečného místa zralého na demolici změnil revitalizační projekt janovského hvězdného architekta Renza Piana, vypracovaný při příležitosti 500. výročí objevení Ameriky. Piano vytvořil mnoho významných staveb po celém světě, mj. také nový janovský most Viadotto Genova-San Giorgio z roku 2020. Ve Starém přístavu přidal Piano k již existujícím budovám, jež zrestauroval (např. někdejší sklady bavlny), nové dominanty jako Akvárium, výtah Bigo nebo Kouli (La Bolla – obří biosféra). Starý přístav se stal městským parkem a místem zcela zasvěceným kultuře, zábavě a relaxaci.
Jedinečným zážitkem je návštěva janovského akvária, po Valencii druhého největšího v Evropě. Na ploše 27 000 m2 představuje návštěvníkům všechna hlavní vodní prostředí na naší planetě – tropická moře, moře mírného pásu, chladná moře, tropické sladké vody a k tomu ještě tropické lesy. Celkem tu lze spatřit na 10 000 živočichů asi 400 různých druhů. A nejde jen o vodní bezobratlé a ryby, k vidění jsou i obojživelníci, plazi, ptáci (dva druhy tučňáků) a savci (kapustňáci, delfíni a tuleni). Akvárium se výrazně zasazuje o ekologickou výchovu a nabízí různé vzdělávací programy pro děti i dospělé. Vizuální zážitek je tu spojen s vědeckými informacemi o ochraně mořského prostředí.
Za nábřežím začínají stovky metrů dlouhá, po focaccii, rybách, zelenině nebo koření vonící podloubí ulice via di Sottoripa, od 12. stol. nejdelší obchodní ulice Janova. Na blízkém náměstí piazza Banchi se lze ztratit mezi stánky s antikvárními knihami a vinylovými deskami. V okolí jsou malé krámky, na via Orefici řemeslné dílny zlatníků a staré botteghe, historické obchůdky – některé ještě z 19. stol., jako historické papírnictví Barisione z roku 1878, cukrárna Klainguti na náměstí Soziglia založená již v roce 1828, s proslulými Falstaffy, brioškami s marmeládou a polevou, které vynalezl zdejší cukrář ke konci 19. stol. na počest Giuseppe Verdiho, častého návštěvníka tohoto podniku. Na Verdim podepsané vizitce stojí napsáno: „Děkuji za Falstaffa! Velmi dobrý, mnohem lepší než ten můj.“
Historické centrum Janova patří k největším a nejlépe zachovaným v Evropě. Když v 16. stol. Janovská republika dosáhla vrcholu své moci, pustilo se měs…
Úplné znění článku naleznete zde