Peruánci
Peru je svým způsobem zázrak. Přestože je zemí nesmírně demograficky i kulturně rozmanitou, i při krátké návštěvě si nelze nevšimnout, jak silnou peruánskou identitu si v sobě vybudovala drtivá většina zdejších lidí – a to navzdory kruté koloniální minulosti, problémy s terorismem a zejména zdánlivé nesourodosti obyvatelstva. Zhruba 45–50 % Peruánců tvoří původní indiánští obyvatelé (Kečuové, Aymarové a další indiánské skupiny), 37 % jsou mesticové (míšenci indiánů a Evropanů), 15 % běloši (převážně španělského původu) a zbytek tvoří Afroperuánci, Asiaté a další menšiny. Nejspíš v každém městě najdete čínskou restauraci a čínské obchody, v Limě dokonce celou čínskou čtvrť. Přesto každý, s kým se setkáte, z kterékoliv skupiny obyvatel, bude na prvním místě uvádět, že je Peruánec.

Úplně prvním dojmem po příjezdu do Peru budou nejspíš všudypřítomné úsměvy, které vás pak spolu s peruánskou zdvořilostí budou provázet po celou vaši cestu a utkví vám v paměti i dlouho po návratu. Peruánci jsou navíc velmi otevření a při pouličním kontaktu velmi přátelští. Po dotazu, jak se někam dostanete, zahájí Peruánec často nenucený krátký rozhovor, kdy se optá, odkud jste, jak se vám líbí Peru a která místa jste již navštívili. Upozorní vás, že Peru je překrásné a má všechno, tedy pobřeží, hory i pralesy. Když dáte dotyčnému šanci, nebojí se zeptat, ale také zodpovědět i další, mnohem osobnější otázky. Mezi sebou nemají Peruánci zpravidla vůbec žádné předsudky, pokud se chtějí někoho na něco zeptat, a to i v případě, že se děje něco, co se tazatele vůbec netýká. Asi to souvisí s jejich zvědavostí.

Do Peru jezdím asi 30 let a sleduji, jak se Peruánci perfektně naučili obchodnímu jednání s cizinci. Oficiální služby jsou dnes až na výjimky na vynikající úrovni a Peruánci je nabízejí s nehranou nenuceností. Posledních zhruba 20 let zažívá Peru neustálý ekonomický rozvoj, i když někdy pomalejší či přerušený, a země se tak neskutečně mění. Zajímavé je, že některé věci naopak zůstávají zcela nebo alespoň zdánlivě neměnné. Například ruch na tržištích a v jejich okolí. Zatímco v městech na mnoha místech rostou obrovská moderní nákupní centra nabízející veškerý představitelný sortiment zboží, v okolí tržišť stále sedí na zemi indiánky v širokých sukních a tradičních kloboucích u svých hromad brambor, banánů, pomerančů, nejrůznější zeleniny anebo květin. Vše v ohromném množství. Jak to, že se všem stále vyplatí prodávat zboží všemi způsoby? Možná k tomu přispívá i to, že nakupování v moderních supermarketech je v současnosti módou, snad i prestiží, a tak zde obchodníci nabízejí zboží dráže než v malých obchůdcích nebo na ulici. Zatímco v jiných zemích světa obchodní řetězce malé prodejce drtí, v Peru k tomu zatím nedoch…
Úplné znění článku naleznete zde
Peruánci
