Jihlava – horácká metropole

Naše historická města jsou si v mnohém podobná, ale každé z nich je zároveň něčím neobvyklé. Jihlava vstoupila do českých dějin jako první město s významnou těžbou stříbra a prvním horním právem v Čechách. V dalších staletích proslula výrobou sukna a v jeho produkci se postupně dostala opět na první místo v království. Před jihlavskou radnicí, na druhém největším náměstí v Česku byla oficiálně vyhlášena Basilejská kompaktáta, a tím i konec husitských válek. Ve městě se zachovaly významné raně gotické kostely a městské hradby s goticko-renesanční bránou, která je symbolem města. A patricijský jihlavský dům se zastřešenou vnitřní dvoranou je svébytným projevem české městské architektury.

V samém srdci Českomoravské vysočiny, v hlubokých lesích, kde takzvaná Haberská cesta z Čech na Moravu  překračovala tok řeky Jihlavy, vyrostla malá vesnice stejného jména. Dnes je známa jako Stará Jihlava a připomíná ji kostelík svatého Jana Křtitele. Kolonizaci liduprázdného kraje neobyčejně urychlil nález stříbrných rud na katastru obce. Na počátku 13. století tak Vysočina prožívala první českou stříbrnou horečku. Pro stále nové stříbrokopy však nebylo v úzkém údolí místo, a tak král Václav I. založil kolem roku 1240 na skalním ostrohu nad řekou nové město, dost strmě ukloněné k jihu. K zakládací listině města byl dodatečně v roce 1249 přiložen královský dekret, dnes známý jako Jihlavské horní právo, v němž Václav I. na sklonku své vlády stanovil zásady pro těžbu stříbra. Mimo jiné v něm označil všechno bohatství ukryté pod zemí za majetek krále a jen jemu mělo náležet právo ražby peněz. Po jeho smrti dal syn Přemysl Otakar II. Jihlavě privilegia  královského horního města a v nově založené mincovně začal roku 1260 razit originální mince zvané brakteáty a později, až do konce 13. století, moravské denáry. Byly to lidové drobné mince, jejichž reliéf byl do tenkého stříbrného plíšku ražen jen z jedné strany.

Těžbou stříbra a ražbou mincí město rychle bohatlo a záhy patřila Jihlava k nejvýznamnějším městům království – až do doby, než jí vyrostla konkurence v Kutné Hoře. Po roce 1333 pak použil Václav II. Jihlavské horní právo svého děda Václava I. za základ právního dokumentu Ius regale montanorum, který platil pro všechna horní města českého království i mnohá další města střední Evropy až do 16. století. Po místech, kde se v Jihlavě kdysi kutalo stříbro, vede dnes asi  pět kilometrů dlouhá naučná stezka.

Historické jádro Jihlavy, uzavřené zrekonstruovanými  hradbami, je dnes městskou památkovou rezervací  s původním půdorysem centrálního tržiště-náměstí o ploše přes 37 tisíc m² a o rozměrech 110×340 met…