Klementinum - brokní knihovna

Klementinum

Snad každého, kdo vstoupí do areálu pražského Klementina, využívaného dnes Národní knihovnou České republiky, se zmocní zvláštní, těžko popsatelný pocit. Snad jakýsi klid, dalo by se říci, ač jste v centru historické části hlavního města a kolem vás proudí turisté, návštěvníci knihovny, studenti, knihovníci. Genius loci zde dýchne na každého, a začnete-li se zajímat o historii tohoto místa, brzy pochopíte, proč tomu tak je.

Počátky i rozvoj více než dvouhektarového areálu přímo souvisejí s příchodem a následným působením Tovaryšstva Ježíšova u nás. Jezuité v čele s administrátorem řádu pro české země Petrem Canisiem začali hned v roce 1556 přestavovat někdejší dominikánský klášter (dnešní nejstarší západní křídlo Klementina) na kolej, kde ještě téhož roku otevřeli gymnázium.

Hlavní období výstavby dnešní barokní podoby Klementina spadá do let 1578–1726 a je spjato s celou řadou významných architektů a umělců, kteří se podíleli na jeho vnější a vnitřní výzdobě, jako byli například František Maxmilián Kaňka, Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové, Petr Brandl či Matyáš Bernard Braun. Ke gymnáziu a prostorám pro řádovou komunitu postupně přibyly učebny pro fakulty Karlo-Ferdinandovy (dnes Karlovy) univerzity, lékárna, tiskárna, nejrůznější dílny a také chrámové stavby. Od samého počátku sloužilo Klementinum jako centrum české vzdělanosti, místo, kde se koncentrovaly kapacity v řadě oborů a kde se vyučovalo. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 se především hrabě František Josef Kinský zasloužil o to, že Marie Terezie vydala roku 1777 dekret, jímž původní jezuitskou klementinskou knihovnu sloučila s knihovnou právnické a lékařské fakulty i třemi knihovnami Kinských ve Veřejnou c. k. univerzitní knihovnu sídlící nadále v Klementinu. Podstatné je, že barokní areál nebyl nikdy znehodnocen tím, že by v něm byla necitlivě umístěna továrna, kasárna nebo sklady, jak tomu bylo v případě mnohých jiných historických památek. Po zbytek 18., ani v 19. a 20. stol. nedošlo k žádným významnějším stavebním zásahům.

Mezi nejkrásnější prostory patří Barokní knihovní sál, Zrcadlová kaple, Všeobecná studovna, Astronomická věž či nedávno zrekonstruovaná Křižovnická chodba, sloužící k pořádání výstav. Podle odborníků se nedá říci, které prostory jsou vůbec nejkrásnější a nejzajímavější. Klementinum je úchvatné právě svým promyšleným systémem vzájemně navazujících prostor a jejich výzdoby. Dokonalou představu, jak vypadala originální barokní knihovna, poskytuje zejména Barokní knihovní sál dokončený roku 1727 a zachovaný v původní podobě včet…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – České baroko