Její dnešní obyvatelé se věnují převážně zemědělství. Ve starověku bylo Kóm Ombo důležitým strategickým místem a obchodním centrem na karavanní cestě z Núbie, křižovaly se zde cesty spojující Východní poušť s proslulými zlatými doly, oblast Nilu a pobřeží Rudého moře. Za doby faraonů tady prosperovaly pískovcové lomy, odkud se vyvážel kámen na stavbu chrámů v celém Horním Egyptě.
Ruiny chrámového komplexu Kóm Ombo stojí na okraji města, na mírné vyvýšenině nad Nilem, za zdí z nepálených cihel. Poloha je vskutku nádherná. Poutníci, připlouvající na lodích, přistávali doslova jen pár desítek metrů od hlavního vchodu. První kamenná svatyně byla založena již za Thutmose III., panovníka 18. dynastie (asi 1479–1425 př. n. l.) a ještě Francois Champollion v 1. polovině 19. století spatřil původní bránu ohradní zdi z té doby. Dnešní stavba pochází z období Ptolemaiovců. Dokončení a z velké části i výzdoba probíhaly až v době římské, za císaře Tiberia a Domiciana…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2005

Další informace o Egyptě naleznet zde: http://www.sopka.cz