Kvůli intrikám kardinála Richelieu a své tajné lásce k lordu Buckinghamovi si ve zdejších komnatách prožila svoje Anna Rakouská, manželka Ludvíka XIII. – alespoň ve slavném románu Alexandra Dumase otce. Ke králi však kardinál zjevně špatný vztah neměl, když mu v závěti přenechal svůj palác v těsném sousedství Louvru. Od té doby se mu říká Královský (Palais Royal), i když v něm povětšinou bydleli spíše královi příbuzní – vévodové orleánští. Jeden z nich, po uši zadlužený Filip, nechal kolem zahrady zbudovat obchody a kavárny, legalizoval tam prostituci a zakázal přístup policii. Vyneslo mu to nejen potřebné peníze, ale i sympatie revolucionářů: stal se poslancem parlamentu, hlasoval pro popravu svého královského bratrance, ale nakonec skončil pod gilotinou jen pár měsíců po něm.
Louvre – největší palácový komplex Evropy – vznikal po celá staletí a harmonicky spojuje renesanci, baroko i klasicismus. Jeho nejstarší částí je Cour carrée (Čtverhranný dvůr), na jehož dlažbě jsou vyznačeny základy původní pevnosti. Tu dal začátkem 13. století vystavět k ochraně královského pokladu, archivu a zbrojnice Filip II. August. V dalším století přeměnil Karel V. hrad v zámeckou rezidenci. František I. jí dal renesanční podobu, ale i po slavnostním návratu od Loiry do Louvru v roce 1528 dával nadále přednost zámku Fontainebleau – nicméně jeho sbírky se staly prazákladem uměleckého bohatství Louvru. Trvalou královskou rezidencí se palác nestal ani po výstavbě západního křídla, které je dílem architekta P. Lescota, renesanční fasádu vyzdobil sochař Goujon.
Po nějakou dobu obývali králové sousední, dnes už neexistující zámek Tuileries. V polovině 16. století ho zbudovala nechvalně známá Marie Medicejská, strůjkyně vražedné bartolomějské noci (1572), jíž padly za oběť na tři tisíce hugenotů. Sama královna-vdova tu však nikdy nebydlela. Později byl zámek spojen třemi galeriemi s Louvrem. V té severní nechal "král Slunce" Ludvík XIV. zřídit královskou mincovnu a architekta Perraulta pověřil zřízením monumentální východní kolonády…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/20003
Další informace o Francii naleznet zde: http://www.sopka.cz