Na území dnešního Izraele se réva vinná pěstovala od pradávna, a jak dokládá i Starý zákon, odpradávna byla jejímu pěstování věnována velká péče. Jakých kvalit dosahovala starověká vína, nevíme, ale snad nemáme důvod o nich pochybovat, už proto, s jakou úctou se bible o víně na mnoha místech zmiňuje. Ostatně víno bývalo součástí každodenní oběti v jeruzalémském chrámu, což samo o sobě také o něčem vypovídá.
V Palestině víno přirozeně prolnulo do dvou velkých náboženských systémů, jenže přervaná kontinuita židovského osídlení a pozdější vyhnání křesťanů přivedly zdejší vinařství k úpadku, neboť islám v lahodném moku nikdy nenašel zalíbení. O renesanci pěstování a výroby vína se zasloužil baron Edmond Benjamin James de Rothschild, muž z dynastie slavných bankéřů, jenž koncem 19. století jako mecenáš podporoval v Palestině výstavbu nových židovských osad. Při této příležitosti založil i první novodobé vinice, na nichž nechal vysadit francouzské révové odrůdy. Výměra vinic časem zvolna vzrůstala úměrně počtu přistěhovalců, trvalo však ještě hodně dlouho, než cizina začala jevit o produkci místních vinařství více než jen zdvořilostní zájem. K tomu došlo až po delší době existence izraelského státu.
O izraelských vínech se více hovoří zhruba od počátku 80. let, ale teprve v posledních letech bývají jejich zahraniční prezentace ostře sledovanými událostmi. Hlavní zásluhu na tom má několik velkých, špičkově vybavených vinařských závodů, k nimž patří i Golan Heights Winery. Služebně je z nich nejmladší, vinařství bylo založeno teprve v roce 1983 jako družstvo sdružující osm subjektů včetně čtyř kibuců, poměrně rychle ale získalo renomé a dnes už vyváží do 30 zemí světa. Produkce přesně odpovídá jeho názvu, s výjimkou jedné vinice v Galileji všechny zpracovávané hrozny pocházejí z Golanských výšin a vyrobená vína tedy odrážejí specifický charakter tohoto regionu. „Golany“ jsou v zásadě zvlněnou planinou, svažující se v délce 90 km od severu k jihu, jejíž podloží tvoří vulkanické horniny, převážně čediče a tufy. Na nich se vyvinuly půdy bohaté na minerály, které mají místně odlišné složení také kvůli klimatickým rozdílům – planina klesá z nadmořských výšek okolo 1200 m směrem k jihu asi o 800 metrů. Proto se na severu pěstují hlavně odrůdy Chardonnay, Sauvignon Blanc, Pinot Noir a Ryzlink bílý, zatímco směrem k jihu postupně získávají převahu Cabernet Sauvignon, Merlot a Muškáty.
Produkce Golanského vinařství, jež v ročním úhrnu představuje asi šest milionů lahví, se dělí do tří skupin podle délky zrání. Nejmladší vína, dozrávající okolo šesti měsíců, se prodávají pod značkou Golan. Vína Gamla, pojmenovaná podle starověkého golanského města, zrají v průměru dvakrát déle. Červená získávají kořeněný buket v dubových sudech, společným jmenovatelem bílých vín stáčených z ocelových tanků je bohatá ovocná chuť. Pozornost si zaslouží zejména Gamla Cabernet Sauvignon a Gamla Chardonnay.
Doba zrání nejlepších golanských vín Yarden, nesoucích hebrejské jméno biblické řeky Jordán, se pohybuje mezi 14 a 18 měsíci. K vínům nejvíce ověnčeným cenami ze zahraničních soutěží patří červená Yarden Cabernet Sauvignon a Yarden Merlot – plná tělnatá červená vína s příchutěmi ovoce a vanilky, respektive pomerančové kůry. Z bílých potom Yarden Chardonnay, v jehož chuti se ozývají jablka a hrušky spolu s ananasem, citrusy a vanilkou. Vynikající jsou ale i dezertní bílá vína Yarden Muscat (zrající s příměsí brandy) a zvláště Yarden Noble Semillon. Hrozny, z nichž se vyrábí toto víno, se záměrně infikují ušlechtilou šedou plísní.
Kromě Golanských výšin v Izraeli najdeme ještě čtyři další vinařské oblasti, a to v pobřežní nížině jižně od Tel Avivu, v Negevské poušti, v Judské vysočině v okolí Jeruzaléma a v Samaří. Posledně jmenovaná oblast, která zahrnuje nížinu Šaron a svahy Karmelu, je nejrozvinutější, neboť vývoj zde probíhal nepřetržitě od prvopočátků novodobé vinařské historie. S připomínkami těchto pionýrských časů se můžeme setkat v půvabném městečku Zichron Ja´akov, které vzniklo právě díky Rothschildovu kapitálu. V roce 1882 Rothschild svěřil vrchní dohled nad kultivací zdejších vinic Michaelu Chamiletzkimu, který přišel do Palestiny s první židovskou přistěhovaleckou vlnou a časem si změnil příjmení na Tishbi. O sto let později na jeho odkaz navázal vnuk Jonathan, když u Zichronu založil stejnojmenné vinařství. Přestože jde o nevelký rodinný podnik, také Tishbi se už úspěšně etablovalo na zahraničních trzích, kam vyváží asi třetinu z celkové roční produkce milionu lahví. Hrozny nakupují ze všech izraelských oblastí a vína dělí do čtyř skupin podle kvality: Tishbi Series, Tishbi Vineyards, Tishbi Estate a nejkvalitnější Jonathan Tishbi Special Reserve, která obvykle zrají dva až tři roky. Většinou se jedná o limitované edice odrůdových vín (Cabernet Sauvignon, Merlot, Chardonnay), pro něž jsou hrozny speciálně vybírány. Ale například vyhledávané suché červené Special Reserve Sde Boker 2004 vzniklo ze směsky 50 % hroznů Cabernetu Sauvignon a 40 % hroznů Merlotu rostoucích na negevských vinicích, doplněných 10 % hroznů Cabernetu Frankovky z vinic u Jeruzaléma. Zrálo dva roky v sudech z francouzského dubu a v jeho buketu o sobě dávají hodně vědět třešně s tabákem.
Jinou specialitou Tishbi je vynikající brandy, které začali vyrábět před 15 lety a které již po třech letech získalo významné zahraniční ocenění. Výroba je nákladná, po dvojí destilaci zůstane z tisíce litrů vína 100 až 200 litrů pálenky. Ta se dá koupit ve vinařství, v příjemném návštěvnickém centru s neméně příjemnou restaurací, a pak už jenom na palubách letounů společnosti El Al. Zbývá připomenout, že všechny produkty Tishbi, stejně jako produkty Golan Heights Winery, jsou košer.
Znalcům to není třeba říkat, ale běžný konzument vína cestující do Izraele by měl vědět, že vyhradit si čas na návštěvu některého ze dvou stovek zdejších vinařství vůbec nemusí být špatná myšlenka.
Další články z vydání o Izraeli zde