Osud se neptá, jakou zodpovědnost může naložit na bedra jednoho člověka, zejména když ho postaví před rozhodnutí historického dopadu. Jedním z takových byl i Rudolf Petershagen, velitel německé posádky v Greifswaldu na jaře roku 1945…
Nejdříve však pár slov o městě, které díky němu vešlo neobvyklým způsobem do dějin. Greifswald vznikl na území nedalekého cisterciáckého kláštera Eldena, který na místních salinách získával sůl odpařováním mořské vody. Křižovaly se tu důležité obchodní cesty a bývala zde osada, jež v roce 1241 získala tržní právo. O osm let později se stala formálně městem s městskými právy lübeckého typu jako většina pobaltských měst a se znakem zobrazujícím bájného gryfa s ptačí hlavou a lvím tělem v rudém poli. Jako sebevědomé město si Greifswald brzy nato postavil hradby, vybudoval životně důležitý přístav a už v roce 1278 se poprvé připomíná jako člen hanzy.
Byla to doba jeho vzestupu. Symbolem samosprávy a nezávislosti měla být radnice, výrazem víry v pomoc Boží kostely – všechny, jak bylo v Pobaltí zvykem, postavené z pálených, neomítaných cihel. Už z roku 1263 pochází zpráva o farním kostele sv. Mikuláše, přesněji o zvonu, který byl pro něj zhotoven, takže samu stavbu kostela můžeme klást někam k roku 1249, i když ve 14. stol. byla započatá stavba stržena a nahrazena novostavbou trojlodí, jež se podařilo dokončit kolem roku 1370. Z té doby pocházejí už zprávy o darech na výzdobu chrámu, ale ani u toho se ctižádost měšťanů nezastavila. Již na počátku 15. stol. byl kostel podstatně rozšířen o novou východní část a na západní straně byla postavena mohutná hranolová věž, v několika etapách zvýšená o další patra a opakovaně opravovaná po škodách působených vichřicemi. Proto nás neudivuje její barokní helmice ani dochovaný stavební jeřáb v jednom z mezipater, pocházející asi z 15. stol.
Nápadnou hranolovou západní věží se vyznačuje také kostel Panny Marie, možná proto přezdívaný neuctivě „Dicke Marie“ (Tlustá Marie), postavený už mezi lety 1260–1280, který je krásnou ukázkou závratně vysokého síňového interiéru. Uměleckou a technickou vyspělost stavby si lze vysvětlit blízkostí zmíněného kláštera v Eldeně, ležícího necelých 10 km východně od města. Ten byl právě tehdy přestavován do gotické podoby a je pochopitelné, že na obou stavbách se podíleli stejní mistři. Dnes už je Eldena administrativně součástí Greifswaldu a impozantní ruiny tamního opatského kostela jsou oblíbeným místem výletů. Cisterciáci byli obecně proslulí jako vynikající architekti a šiřit…
Úplné znění článku naleznete zde