Se svými 60 000 obyvatel se Lešno (polsky Leszno) poněkud ztrácí mezi sousedními velkoměsty Poznaní a Vratislaví – jeho dějiny jsou však pestré a v mnohém se dotýkají i těch českých. Vždyť podle legendy Lešno založil rytíř Filip Wieniawita, který na tomto místě zachránil před blíže neurčeným nebezpečím českou kněžnu Doubravku, putující na svatbu s polským knížetem Měškem I.

Kdoví, možná tím nebezpečím byl zubr, kterého rytíř zkrotil? Legenda o rodu pánů Leszczyńských, který Filip Wienawita založil, se totiž velmi podobá příběhu o vzniku moravského rodu Pernštejnů. U nás se přemožitel zubra jmenoval Věňava, oba rody rovněž měly zubří hlavu v erbu.

Leszczyńští i Pernštejnové se v průběhu věků zařadili ve svých zemích mezi nejmocnější pány. Vojtěch z Pernštejna byl v roce 1526 – po smrti krále Ludvíka z polského rodu Jagellonců – jedním z neúspěšných kandidátů na český trůn. To Stanislaw Leszczyński v roce 1704 s podporou švédského krále Karla XII. uspěl a byl zvolen polským králem.

Krále Stanislawa dnes můžete potkat na rohu lešenského Rynku – oděn v bohatý šat z počátku 18. stol., opírá se o hůlku a mírně usmívá. Selfie s králem je takřka povinné! Stanislawův život se však podobal jízdě po divoké horské dráze. Na trůn se dostal jednou díky Švédům a podruhé díky Francouzům, přičemž několikrát musel nedůstojně prchat před svými protivníky. Stanislawova dcera Marie se po sňatku s králem Ludvíkem XV. stala francouzskou královnou – Stanislaw sám, v té době zase jednou bez koruny, dostal za sídlo nádherný zámek Chambord. Nakonec se bývalý král rozhodl prodat své polské statky včetně Lešna a dožít ve Francii. Strávil tam téměř třicet let, pohřben je v Nancy.

Osvícení pánové Leszczyńští udělali ze svého města evropsky proslulý maják náboženské tolerance. V poklidu tu vedle sebe žili katolíci, luteráni, židé a také čeští bratři, z nichž první sem dorazili už v roce 1516. Město bylo centrem vzdělanosti, podnikavosti a rovněž knihtisku…