Ligurie, třetí nejmenší italský region velký asi jako Moravskoslezský kraj – úzký hornatý pás země ve tvaru půlměsíce mezi Alpami, Apeninami a Středozemním mořem. Zeleň macchie a borovic se tu střídá s mořskou modří, strmým skalnatým pobřežím a malými nebo většími zátokami. Region byl vždy spojovacím mostem mezi Francií a střední Itálii, se vším, co k tomu patří – obchodními cestami, válečnými taženími, pohybem zboží i osob.
Janov, metropole regionu a jedno z nejvíce fascinujících italských měst, rozděluje ligurské pobřeží neboli italskou Riviéru na dvě zcela odlišné části: levante – pobřeží vycházejícího a ponente – zapadajícího slunce. Chloubou přístavní metropole a rodiště Kryštofa Kolumba s historií námořní republiky a bohatou obchodní tradicí je historické centrum s jeho námořním duchem, nádhernými paláci, středověkými kostely a carruggi – spletí uzoučkých uliček se spoustou průchodů a schodišť. Svědectvím zlatého věku Janovské republiky v 16. a 17. stol. je naopak vznešená via Garibaldi, jedna ze Strade Nuove („nových ulic“).
Janovský přístav patří k největším a nejvýznamnějším ve Středomoří. Díky své strategické poloze je vstupní branou do jednoho z ekonomicky nejsilnějších průmyslových regionů Evropy. Nicméně to není jen hospodářský gigant, ale také symbolické místo – přístav utvářel po staletí charakter města, měl významný dopad na jeho identitu, historii a kulturu. Porto Antico, revitalizovaný „starý přístav“, projekt hvězdného architekta Renza Piana, janovského rodáka, je s akváriem, panoramatickým výtahem Bigo, multiplexem Space Cinema v někdejších skladech bavlny, Biosférou, Námořním muzeem a dalšími atrakcemi centrem zábavy, relaxace a vzdělání.
Západní riviéra (Riviera di Ponente) je bezpochyby částí regionu s nejrozmanitější krajinou: středomořské křoviny, olivovníky, vinná réva, citrusové háje, dlouhé pláže a údolí se starobylými vesnicemi. Lokalita Balzi Rossi u hranice s Francií patří k nejdéle osídleným územím v Evropě a je jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť ve Středomoří. Na dvou stovkách kilometrů pobřeží omývaného nádherným mořem vynikají historická města Albenga, Ventimiglia či Imperia, romantické vesnice Cervo, Varigotti nebo malebné Noli s věžemi a středověkými uličkami za hradbami zarámovanými zelenými kopci. Protikladem je pak rušná „městská“ riviéra se zvučnými jmény jako Alassio, Sanremo a Bordighera.
Od poloviny 19. stol. se pobřeží Ligurie stalo vyhledávanou destinací evropské aristokracie, jež zde hledala útočiště před vlhkou a pochmurnou severskou zimou. Byli to zejména Angličané, kteří zde zásadně přispěli k rozvoji cestovního ruchu. Objevovali krásná zákoutí slunečného pobřeží a zaváděli zde svůj způsob života. Nejoblíbenější destinací na riviéře a centrem jejich zájmu se stalo Sanremo. Historickou barokní architekturu přímořského městečka obohatili noblesními vilami, hotelovým luxusem, kasinem a palmami a vytvořili na riviéře elegantní, sluncem líbaný svět, jehož kouzlo a mezinárodní pověst přetrvává dodnes. Spíše konzervovanou noblesou okouzlí sousední městečko Bordighera, kterou si koncem 19. stol. zamiloval francouzský malíř Claude Monet.
Západní část Riviery di Ponente s líbezným klimatem je proslulá jako Květinová riviéra (Riviera dei Fiori), zelení bující oblast s modrým mořem a množstvím nádherných kvetoucích zahrad a parků, jež jsou plodem konce 19. stol., kdy se jejich majitelé vzájemně předháněli, kdo bude mít exotičtější vilu. Mnohé z nich jsou dílem vynikajícího německého zahradníka a krajináře Ludwiga Wintera. Ten ale na Riviéře nezřizoval pouze exotické zahrady, položil tu také základy průmyslového pěstování květin. Mezi městem Ventimiglia a mysem Mimosa u Cerva byly začátkem 20. stol. svahy, kde do té doby rostly olivovníky a vinná réva, pokryty (a zohyzdněny) stovkami skleníků a nádrží k pěstování okrasných květin.
Na malebných kopcích kolem údolí táhnoucích se od pobřeží do vnitrozemí se rozkládají jedny z nejkrásnějších horských vesnic v regionu jako Dolceacqua, Apricale nebo Taggia. Mnohá z těchto starobylých sídel s úchvatnými výhledy jsou dnes zčásti opuštěná, protože těžké životní podmínky s sebou přinesly na začátku 20. stol. vlnu vystěhovalectví, janovský přístav by o tom mohl vyprávět. Na kopcích kolem se pěstují olivy Taggiasca, z nichž se vyrábí vysoce kvalitní olej, a vinná réva.
Barvitost exotických zahrad Západní riviéry vystřídá na Východní riviéře (Riviera di Levante) exkluzivní Portofino, městečko, kde se luxus a elegance snoubí s drsnou krásou ligurského pobřeží, a především pětice barevných ikonických vesnic Cinque terre, kterým se podrobně věnujeme v samostatném článku. Obklopují je kilometry dlouhé terasy s olivovníky a vinnou révou, svědectví toho, jak se místní svou houževnatou prací uměli přizpůsobit těžkým životním podmínkám. Nádhernou přírodou s vůněmi středomořské macchie vedou turistické stezky po strmých svazích nad pobřežím, táhnou se zelenými lesy, údolími s potůčky a jezery i po hřebenech ke statkům a skrytým klášterům. Idylická pobřežní městečka jako rybářské Camogli, mondénní Santa Margherita Ligure, Sestri Levante s nádhernou pláží nebo Chiavari se snaží zachovat si i dnes tradiční proporce a původní atmosféru. Na východě, za zálivem Básníků s rybářským přístavem Portovenere, odkud lord Byron plaval přes záliv, aby navštívil Shelleyho v romanticky položeném Lerici, Ligurie končí.