Masada – pevnost nad měsíční krajinou

Na východě se ta hora zvedá z podivně zvrásněné roviny, jež bývala v prehistorické době dnem nedalekého Mrtvého moře. Na západě ji oddělují hluboké strže od kopců stejně bizarního vzhledu. Strom nebo keř najde v téhle měsíční krajině Judské pouště jen pečlivý pozorovatel, zato sluneční žár tu nabývá téměř hmatatelné podoby. Pevnost na plochém vrcholu hory nese jednoduché, ale o to výstižnější jméno Masada – „skalní pevnost“.

Události, které se tu odehrály na konci židovské války, se za dvě tisíciletí transformovaly až do jakési mytické podoby připomínající hollywoodský scénář – ostatně, v roce 1981 tady Američané opravdu natočili čtyřdílnou televizní sérii s Peterem O´Toolem v jedné z hlavních rolí, která získala dvě ceny Emmy a na dalších jedenáct, stejně jako na tři Zlaté glóby, byla nominována. Určitě jste už o nich slyšeli také – poslední hrdinský odpor Židů proti Římanům, dlouholetá urputná obrana, která skončila raději dobrovolnou smrtí obránců než pádem do římského zajetí. Při podrobnějším pohledu část mytického nánosu nutně zmizí, ale i to, co zůstane, je zajímavé víc než dost.

Na kopec, který své okolí převyšuje skoro o 450 metrů, vedou jen tři strmé stezky. Ta východní, nazývaná už ve starověku Hadí, je dobře vidět z kabiny lanovky, jež dnes dopraví návštěvníky na vrchol pohodlně během pár minut, takže si člověk sotva stačí připomenout popis Josepha Flavia z Války židovské: „Hluboké rokle, jichž dna nelze dohlédnout, strmé a každému živému tvoru nepřístupné ze všech stran kolem dokola oddělují skálu nemalého obvodu a veliké výšky.“ Velmi výstižné! Právě toto dílo je základním a prakticky jediným historickým pramenem, který události v Masadě a vůbec celé židovské protiřímské povstání podrobně popisuje. I postava jeho autora jako by vystoupila ze stránek dobrodružného scénáře. Josef, syn Matatjášův, pocházel ze staré kněžské rodiny. Sám byl knězem, stoupencem farizeů, a patřil k významným iniciátorům a prvním vůdcům povstání, které vypuklo v roce 66. Proti Římanům bránil pevnost Jotapata v Galileji, asi 15 km od Seforidy. Po 47 dnech obléhání se vzdal Vespasianovi, který ho v dalším průběhu války velmi obratně využil. Josef se nakonec s ním i s jeho synem a nást…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Izrael

Masada