Kraj Minho na severu Portugalska leží poněkud stranou turistického ruchu, zato představuje nejtradičnější a nejhistoričtější Portugalsko. Právě tady se ve 12. století zrodilo původní království Portucale. Je to nejzelenější oblast země, od břehů řek a říček se zvedají půvabná terasovitá políčka a na svazích malebných údolí rostou olivovníky, jabloně a pomerančovníky.

Největší plochu ale zabírají vinice s typickými vinhos verde neboli zelenými víny. Němými svědky minulosti jsou tady početné hrady, zámečky, panské domy a statky s vinicemi, posazené do této malebné portugalské krajiny. Ústy svých majitelů, většinou potomků portugalských šlechtických rodů, vyprávějí svým hostům o historii rodiny i celého kraje. K posluchačům patří i turisté: stovka paláců a usedlostí po celém Portugalsku, ale nejhustěji právě v kraji Minho, totiž návštěvníkům nabízí i bydlení.

Vlastníci objektů vytvořili projekt Solares de Portugal – ve svých domech vyčlenili pokoje, které si mohou turisté pronajmout. Vstříc jim vyšel i portugalský stát a rodinám, které se do projektu zapojily, poskytl mimořádně výhodné úvěry na opravu domů a jejich vybavení. Všichni si spočítali, že na tom vydělají. Šlechticům nespadne střecha na hlavu, stát se může pochlubit, jak se postaral o historické dědictví, a turista okusí prostředí, které možná zná pouze z knížek a filmů, a to za cenu jen o málo vyšší než v obyčejném hotelu.

Úroveň ubytování a dalších služeb je přitom vpravdě zámecká – komfort, pohodlí, starožitný nábytek, často krb, honosná koupelna. Z okna výhled do zahrady, na vinici nebo na bazén či červený kurt, které jsou hostům samozřejmě k dispozici. Mohou si případně dát pár jamek golfu nebo se z terasy jen tak kochat rozhledem na okolní přírodu.

Atmosféra starých časů dýchá jak z nejluxusnějších casa antigas – paláců a šlechtických obydlí ze 17. a 18. století, většinou posazených v nádherných zahradách, tak ze skromnějších casa rusticas – pohodlně zařízených menších usedlostí a také z farem quintas z 16.–19. století, vystavěných v duchu tradiční portugalské venkovské architektury. Ve všech se hosté mohou cítit jako doma, a pokud se domluví když ne portugalsky, tak alespoň anglicky, dozví se spoustu zajímavostí o životě urozených portugalských rodů v minulosti i současnosti. Majitelé objektů totiž zvou své hosty ke společným večeřím, kde jim vyprávějí historii svého rodu. A rádi jim samozřejmě doporučí místa v okolí, která stojí za vidění.