Ve 2. polovině minulého století vyrostla v energetickou a průmyslovou základnu státu, a zároveň se stala symbolem totálně zdevastované země. Problematické je dokonce i její jméno. Tato krajina, na pohled plochá, klimaticky teplá a suchá, bývá nazývána všelijak: Mostecká kotlina, Mostecká pánev, Mostecko nebo Severočeská hnědouhelná pánev. Záleží na tom, kdo a jak o ní mluví. Uhlí však zdaleka není jediným charakteristickým znakem této krajiny, i když je příčinou jejího současného stavu. Teprve v posledních dvou až třech stoletích začalo být pro lidi zajímavé, a až v posledních asi 60 letech jeho enormní povrchová těžba úplně změnila reliéf krajiny.
Uhlí z třetihorního jezera
Už v období bouřlivých sopečných explozí, kdy se Středohoří rodilo, často padal do sousední Mostecké kotliny a jejího jezera sopečný popel a několikrát se do prohlubně vylila i láva – hlavně z bouřlivého Doupovského stratovulkánu. Úměrně s tím, jak pánevní dno poklesávalo, byla prohlubeň téměř stejně rychle zaplňována splachem z okolních hor, takže po dlouhé období třetihor si zdejší jezero udržovalo svou nevelkou hloubku. Mělká voda zarůstala rašelinou, bažinatým lesem a vlhkomilnými křovinami. Jen na jihu, v oblasti Žatce, jezero nezarůstalo, protože od Rakovníka do něho ústila širokou deltou jakási prařeka, která čas od času, většinou při velké vodě, část jezerního rostlinstva přeplavila vrstvami písků. Z nich se staly jalové proplástky, jež na jihu pánve zcela znehodnotily budoucí uhelné vrstvy. Ve vzdálenějších částech jezera však bažinaté rašeliniště existovalo bez rušivých záplav po dlouhé věky. Odumřelé zbytky rostlin pomalu tlely pod vodou, bez přítomnosti kyslíku, a to zvláštním způsobem, tzv. prouhelňováním. Organické vrstvy na dně narůstaly, až vytvořily uhelnou sloj, která jako černá plástev vystlala celé jezerní dno. V jeho středu byly podmínky pro bujnou bažinnou vegetaci nejpříznivější, a tam také dosáhla plástev uhlí největší mocnosti. Jižně od Horního Jiřetína dosahuje až 50 metrů. Směrem k okrajům se ztenčuje, protože jezero občas vyschlo a bažinatá vegetace živořila…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2003
Hledáte ubytování v Českém středohoří? Najdete je na: http://www.travelguide.cz