Nejen zdatní kopisté

Samozřejmě, že mezi římskými díly najdeme také nezpochybnitelné originály, především v oblasti portrétního umění a epických výjevů nejčastěji z válečných tažení. A nezapomínejme, že kromě sochařů tvořili v Římě také malíři stejně jako řada vynikajících mozaikářů. O tom všem si můžeme udělat výbornou představu v Římském národním muzeu (Museo Nazionale Romano), které vlastní celkem asi 300 000 antických exponátů, což představuje nejvýznamnější kolekci římského antického umění na světě. K roku 2000 bylo muzeum kompletně renovováno a jeho sbírky rozděleny na pět různých míst – pod hlavičku Římského národního muzea patří třeba i Diokleciánovy lázně a Palatinské muzeum, o nichž píšeme jinde.
Nejobsáhlejší expozice je umístěna v Palazzo Massimo alle Terme kousíček od hlavního nádraží Termini a naproti Diokleciánovým lázním. Palác postavený ke konci 19. stol. sloužil až do roku 1960 jako jezuitská kolej, o 21 let později ho získal stát, zrekonstruoval ho a využil pro podstatné rozšíření výstavních ploch Římského národního muzea. Pro návštěvníky se palác otevřel v roce 1998 a od té doby jim nabízí moderně instalovanou, výborně nasvětlenou expozici, jíž dominují římské sochy, ale najdeme tu i několik řeckých, resp. helénistických originálů, unikátní římské fresky, mozaiky a mince.
První část expozice v přízemí je věnována republikánskému období. V Římě tehdy existoval speciální zákon ius imaginum, který upravoval veřejné vystavování portrétů konkrétních osob. A právě portréty si prohlížíme nejdříve. Muži i ženy, většinou středního či vyššího věku, s velmi realistickými výrazy, někdy v případě žen i se zajímavými účesy. Vrcholem v této pozdně republikánské části sbírky je tzv. generál z Tivoli z počátku 1. stol. př. n. l…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2015

Shopping Cart