Německé mořské muzeum
Čtveřice obřích, bělostně zářících balvanů, dohladka omletých silami moře, propojená prosklenými segmenty – takovou podobu dali Oceáneu ve Stralsundu architekti ze stuttgartského ateliéru Behnisch Architekten. Od roku 2008 je tato nová součást Německého mořského muzea hrdě vsazena mezi neorenesanční stavby na Přístavním ostrově (Hafeninsel), jen úzkým kanálem odděleném od nábřeží nejstarší stralsundské čtvrti Altstadt. Těsné sepětí hanzy s mořem tu po staletích dostává nový výraz.
Oceáneum, pyšnící se titulem Evropské muzeum roku 2010, není pouze veřejným akváriem, ale má také svou muzejní část. Akvarijní expozice se s těmi muzejními střídají, labyrintem čtyř několikapatrových „balvanů“ provede návštěvníky oranžová čára na podlaze, výškové rozdíly překonávají eskalátory a výtahy. Úvodní stálá výstava přibližuje nekonečné modré dálavy světového oceánu a jedinečnou rozmanitost života v něm, od hlubinných ryb až třeba po nádherné, nesmírně zajímavé, leč jedovaté trubýše, jako je známá měchýřovka portugalská.
Další oddělení se již věnují hlavnímu tématu Oceánea, kterým je život v Baltském a Severním moři. Zejména Baltské moře, které mají ve Stralsundu doslova přede dveřmi, je představeno velmi podrobně, nejprve muzejní expozicí. Její centrální část se soustředí na nenápadnou, leč zcela zásadní složku mořského života, totiž na plankton, ale představeni tu jsou nejen další obyvatelé moře, ale i ptáci a savci tvořící nedílnou součást pobřežních biotopů. A pak již přichází čas na oddělení Akvárium Baltu. Začíná se ve stralsundském přístavu, jemuž patří vůbec největší nádrž v této části o objemu 126 000 l, a pokračuje různě velkými akvárii přes „louku mořské trávy“, kolem Křídového pobřeží až k průlivu Kattegat, kde na vás z jednoho menšího akvária hledí svýma očima na jedné straně hlavy pakambaly, v dalším vám droboučkými chapadélky tisíců polypů kyne laločnice prstnatá přezdívaná „ruka mrtvého muže“ a v nádrži o objemu 43 000 l majestátně pluje hejno tresek.
Muzejní expozice věnovaná podmořským výzkumům a využívání moří člověkem odděluje baltská akvária od severomořských. Od pobřežních wattů, kolem nádrže se simulovaným přílivem a odlivem, příbojové nádrže a tunelem v nádrži (budete-li mít štěstí, uvidíte potápěče, jak krmí ďasy mořské) dojdeme až k největší nádrži v celém objektu věnované otevřenému Atlantiku. Dovedete si představit objem 2 600 000 litrů vody? Tady ho uvidíte v nádrži vysoké 9 m, do které se budete dívat ve dvou výškových úrovních přes
30 cm silné akrylátové sklo „oknem“ o ploše 80 m2. Kromě hejna makrel s jedinečně synchronizovaným chováním uvidíte i rejnoky, žraloky a také jedenáctimetrovou věrnou, jen trochu zmenšenou kopii vraku nákladní lodi, jež ztroskotala v roce 1909 a kolem níž se s oblibou zdržují třeba pyskouni, mořani nebo mořčáci. Když sejdete na spodní úroveň, tedy na „mořské dno“, téměř s jistotou tam spatříte Annu a Antona, pár velkých žraloků vouskatých, kteří tu s oblibou odpočívají. A k žralokům ještě jednu zajímavost – v Oceáneu vedou evropskou plemennou knihu hladkounů hvězdnatých, kterých se tu od roku 2017 narodilo už třicet.
Následně si můžete odskočit na střešní terasu, jež kromě pohledu na Stralsund na jedné a Baltské moře s Rujanou na druhé straně nabízí výběh tučňáků Humboldtových. A na závěr ještě čeká poslední muzejní expozice, jež si svou monumentalitou a v dobrém slova smyslu bombastičností nezadá s obří nádrží volného Atlantiku v akvarijní části. Jmenuje se „Mořští obři 1:1“ a patří jí jeden z „balvanů“ v celé své výšce 20 m. V hale nasvícené tlumeným modrým světlem se v prostoru jako v oceánu vznášejí věrné modely různých kytovců. Po obvodu vedou schodiště a vyhlídkové plošiny ve třech výškových úrovních doplněné o informační panely a vitríny. Až sejdete úplně dolů, nezapomeňte se podívat na jedinečný preparát šestimetrového samce krakatice obrovské, živočicha, s nímž se člověk – na rozdíl od vorvaňů – jen tak nesetká.
Po návštěvě Oceánea je nejvyšší čas zamířit do historického centra Stralsundu, přejít ho celé až na západní okraj (nebojte, je to jenom čtvrthodinová procházka, během níž spatříte památky popsané v předchozím článku) a vstoupit do starší části Německého mořského muzea, která je umístěna v někdejším klášteře sv. Kateřiny. Tento dominikánský klášter založený ve 13. stol. rujanským knížetem Jaromarem II. a poprvé písemně zmiňovaný roku 1251 fungoval pouze do nástupu reformace, kdy byl zrušen a následně začal být využíván k jiným účelům. Přežil tak až do dnešních časů, kdy se o něj dělí dvě muzejní instituce – kromě Německého mořského muzea je zde rovněž hlavní sídlo Stralsundského muzea, aktuálně v rekonstrukci. Tu má Německé mořské muzeum čerstvě za sebou. Bylo zavřené více než čtyři roky, během nichž dostaly expozice novou, moderní podobu. I zde je muzejní a akvarijní část – první byla otevřena v roce 2024, druhá až na jaře 2025. Trvalé výstavy jsou věnovány evoluci, vztahu člověka a moře, biologické diverzitě a rybolovu. Akvarijní expozice pak uspokojí každého, kdo byl v Oceáneu třeba trochu zklamán tím, že tamní ryby nebyly až na výjimky příliš barevné. Zdejší akvária totiž patří tropickým mořím – představují život na korálovém útesu v Karibiku (800 000 l vody) a obyvatele Tichého a Indického oceánu. Samostatná expozice je pak věnována ohroženým karetám. Celý zážitek jedinečným způsobem umocňují prostory halového trojlodí klášterního kostela a sklepení s gotickými klenbami, kde jsou expozice umístěny. Znáte jiné místo na světě, kde uvidíte kostru plejtváka myšoka zavěšenou v chóru gotického chrámu? Já ne.