Více než šedesátitisícové Viterbo nedaleko od hranic s Toskánskem nepatří k nejvyhledávanějším cílům turistického ruchu, ale ve středověku bývalo centrem papežské moci a na celá léta přejímalo roli samotného Říma, zatímco jemu bližší městečko San Gandolfo dnes papežům slouží hlavně k jejich letním pobytům.
Také počátky Viterba jsou spojeny s Etrusky, ale už v roce 310 př. n. l. bylo území dobyto Římany. Ti zde založili vojenský tábor Castrum Herculis, zřejmě s chrámem zasvěceným mytickému hrdinovi, a místo bedlivě střežili, mj. i kvůli jeho strategické poloze. Právě tudy pak vedla silnice Via Cassia, kterou zde postavili během 3. a 2. stol. př. n. l.
Osudy Viterba pod římskou správou a v raném středověku se příliš neliší od osudů jiných italských měst. Vládli zde Frankové, římští papežové a krátce i Langobardi, kteří město dobyli roku 774. Pak Viterbo opět patřilo církevnímu státu, posléze patřilo k četným položkám nekonečných sporů a válek mezi císařstvím a Svatým stolcem. Na přelomu 12. a 13. stol. se stalo součástí církevního státu a místem konání okázalých politických jednání, ovšem za neutuchajících sporů mezi propapežskými guelfy a císaři nakloněnými ghibelliny. Císař Fridrich II. dokonce roku 1243 přitáhl k Viterbu s celým vojskem, ale neúspěch jeho tažení znamenal počátek naprosté převahy guelfů, kterým se dokonce podařilo prosadit přesídlení papežů do Viterba na více jak jedno století. Sídlili zde Alexandr IV. a Urban IV., papežem zde byl zvolen Klement IV. a řada dalších. To vše znamenalo i nebývalý rozkvět města, provázený stavbou papežského paláce a četných kostelů; pro potřeby poutníků zde vznikla dokonce celá čtvrť.
Nejznámější událostí oněch let bylo bezesporu konkláve při volbě nového papeže po smrti Klementa IV. v roce 1268, nejdelší konkláve v historii církve. Začalo 30. listopadu a trvalo celých 1005 dní. Za téměř tři roky jeho trvání tři z přítomných kardinálů zemřeli a jeden jednání opustil, až je nakonec ukončilo drastické opatření. Na radu sv. Bonaventury, významného filozofa a vlivného příslušníka františkánského řádu, se zodpovědní hodnostáři odhodlali liknavým kardinálům život v přepychu papežs…