Po nejkrásnější z cest

Za zády máme bujný prales dracén a stromových aloí s podrostem řemenovitých listů klivií, sem tam ještě kvetoucích, dole se rozprostírá akáciová savana, veld, částečně věnovaná Krugerovu národnímu parku. Zlomová stěna sice leží od oceánu 100 až 200 kilometrů, ale při dobré viditelnosti se v dálce mořská hladina leskne těkavým jiskřením slunce na neklidných vlnách. Tento téměř božský rozhled z Božího okna je jen jedním z mnoha zastavení na Vyhlídkové cestě (Panorama Route).

Dědictví z archaických dob
Když už se jednou člověk ocitne na hraně těchto dvou zcela rozdílných jihoafrických krajin, nutně se musí v duchu ptát, jak vůbec k takovému podivnému sousedství došlo a proč mezi nížinou u moře a náhorní plošinou vnitrozemí je až jeden kilometr vysoký schod. Onu známou trojúhelníkovou špici Jižní Afriky tvoří náhorní plošina, jejímž základem je prastarý zemský blok, takzvaný jihoafrický masiv (kalaharský kraton). Udivuje nejen svým stářím téměř čtyř miliard let, ale i tím, že až k samému zemskému povrchu vystupují jedny z nejstarších hornin Afriky a světa vůbec. Některé z nich obsahovaly mimo jiné i mocné zlatonosné polohy. Při jejich rozpadu se vyplavovaly zlaté nugety, a posléze usazovaly v bývalých jezerech a pánvích, jejichž archaické stáří se odhaduje na 2,5 miliardy let. Přibližně z tohoto období pocházejí také velice vzácné a vědci ceněné nálezy strombolitů, nejstarších forem života na naší planetě, starých téměř tři miliardy let.
Jiným fenoménem zdejšího archaika bylo gigantické chrlení láv. Při této dlouhodobé sopečné činnosti se většina starého území pokryla lávovými příkrovy a v sopečných komínech zůstávaly vedle utuhlého magmatu i kusy matečných diamantonosných hornin – kimberlitů, vyrvaných z nejspodnějších vrstev zemské kůry. Velká ložiska zlata i diamantů pak přečkala v zemské kůře závratně dlouhý čas, až do příchodu Evropanů, kteří je zde, na náhorní plošině, objevili…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2003

Další informace o Jihoafrické republice naleznet zde: http://www.sopka.cz