Dolní Slezsko je plné přírodních krás a zajímavostí. Jako by se tady příroda snažila na poměrně malé ploše předvést, co všechno dovede, a lidé jí v tom zdatně sekundovali. Na turisty zde čekají stolové hory a skalní labyrinty, vyhaslé sopky různého stáří, ale třeba také soustava rybníků, tvořících největší chovné území kaprů v Evropě.
Krajina zrozená z moře
Někdy před sto miliony let na území dnešních Stolových hor šplouchalo moře, do kterého řeky přinášely písek a další pevné částice, které se usazovaly na dně, až z nich postupně vznikly mohutné pískovcové bloky. Když pak moře ustoupilo, tvářnost jedinečné krajiny v průběhu dalších věků z usazenin vymodelovaly především větrná a vodní eroze. Vysoké ploché skalní bašty s členitými stěnami, hluboké štěrbiny a skalní labyrinty – to vše působí jako přenesené z jiného světa. Není divu, že Stolové hory vloni přilákaly téměř 1,5 milionu návštěvníků. O neustálém růstu jejich popularity svědčí fakt, že ještě v roce 2015 sem zavítalo „pouze“ půl milionu turistů.
Stolové hory najdete v regionu Kladsko hned za českými hranicemi – u nás na ně přímo navazuje rovněž chráněná Broumovská vrchovina. V roce 1993 byl kvůli ochraně mimořádně cenné přírodní památky vyhlášen Národní park Stolové hory (Park Narodowy Gór Stołowych). Jeho největším lákadlem je nejvyšší vrchol Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki, 922 m n. m.), na který třeba jen vloni vystoupalo asi 350 000 turistů. Při troše štěstí při tom mohli zahlédnout také stádečko muflonů, jejichž předkové sem byli před řadou let přivezeni z Korsiky.
Z hlediska návštěvníků je velkou výhodou, že v podhůří Stolových hor najdou hned několik oblíbených lázeňských letovisek: třeba Kudowu-Zdrój či Duszniki-Zdrój. Lázeňské procedury nebo jen odpočinek ve vlahé vodě tak mohou spojit s příjemnými výlety do nedalekých skalních labyrintů a na okolní pozoruhodné kopce. To se děje vlastně už od 17. stol., kdy byl ještě výlet do skal považován za nebezpečné dobrodružství a Velká Hejšovina za zcela nedostupnou horu. Dnes na ni bez problémů vystoupáte po 680 schodech, vytesaných do skály – je to ale výkon, který vyžaduje aspoň průměrnou kondici. V Dusznikách se v roce 1826 léčil i Fryderyk Chopin, který litoval toho, že mu lékař zakázal výstup na Velkou Hejšovinu, protože je tam „nezdravý vzduch“. Hejšovina už byla v té době přístupná a stala se oblíbeným místem výletů dobových celebrit: vyšlápli si na ni Johann Wolfgang Goethe a také pruský ministr Carl von Hoym, na jehož počest tam připravili bohatou hostinu.
Labyrint Bludných skal (Błędne skały), kterým probíhala hranice mezi Kladskem a Moravou, byl ideálním místem pro pašeráky. Zachoval se tu velký balvan s mnoha letopočty (nejstarší je 1616) – označují prý roky, kdy zde strážci zákona přistihli podloudníky. Podle legendy vytvořil Bludné skály sám Liczyrzepa (tedy Krakon…
Úplné znění článku naleznete zde