Regata storica
Velký Kanál není jen dopravní tepnou, ale několikrát do roka také dějištěm úchvatných podívaných, při nichž stačí opravdu málo, aby si jejich divák začal připadat jakoby přenesen do časů dávno minulých. Nejslavnější, i když zdaleka ne jediná, je přehlídka historických lodí a veslařů v dobových kostýmech, známá jako Historická regata (Regata storica). Akce doprovázená závody nejrůznějších člunů a lodí se koná vždy první zářijovou neděli. Slovo „regata“, které dnes najdeme v různých evropských jazycích jako výraz pro lodní závody, vzniklo právě v Benátkách a dokládá, jak oblíbené a důležité zde tyto akce byly už v dávném středověku. Vždyť první regaty se ve městě na laguně konaly již v 2. polovině 13. století, zpočátku v souvislosti s mariánskými svátky. V roce 1315, za vlády dóžete Giovanniho Soranza, bylo rozhodnuto, že se bude regata konat pravidelně každý rok. Již v roce 1493 se regaty poprvé zúčastnily rovněž ženy-veslařky, tehdy na počest milánské vévodkyně Beatrice d´Este. Kromě závodů začaly mít regaty postupně také stále větší význam reprezentativní jako přehlídka bohatství a moci Republiky. Postupně jich přibývalo a pořádaly se při nejrůznějších státních příležitostech, jako byl nástup nového dóžete do funkce nebo třeba uvítání významné návštěvy.
Dnešní průvod historických lodí je připomínkou slavnosti uspořádané na přivítání benátské rodačky Cateriny Cornaro, vdovy po kyperském králi Jakubovi II. Levobočkovi, která se roku 1489 zřekla trůnu ve prospěch Benátek. V jeho čele jede deset honosných lodí bissone, jako první Serenissima, vůbec největší dochovaná historická loď v Benátkách, jejíž posádku tvoří 18 veslařů a kormidelník. Na přídi jedou heroldi, kteří dují do trubek a bubnují, za nimi sedí vysocí úředníci Republiky, ne však dóže. Toho najdeme na druhé lodi La Dogaressa ve společnosti kyperské královny a dvou pážat. Zejména Serenissima je někdy mylně považována za legendární dóžecí galéru Bucintoro se dvěma palubami, která však byla zničena po obsazení Benátek Napoleonem.
Po skončení historického průvodu začínají před pátou odpoledne závody ve čtyřech kategoriích. Jako první jede svůj závod mládež v lodích pupparini, po nich následují ženské dvojice v mascarete, dále caorline s šesti veslaři a na závěr nejprestižnější kategorie – dvojice veslařů v lodích gondolini, používaných výlučně při této příležitosti. Trasa všech závodů začíná u zahrad Giardini della Biennale, kolem Dóžecího paláce vede do Velkého kanálu, probíhá jím téměř po celé jeho délce až ke kostelu Santa Chiara, kde se závodníci otáčejí kolem speciálního kůlu paleto zaraženého doprostřed Kanálu a pokračují zpět po Kanálu do cíle, který je nedaleko paláce Ca´ Foscari.
Podstatně mladší, ale též velmi úspěšnou tradici má Vogalonga – nesoutěžní veslařský maraton, který se od roku 1975 koná pravidelně vždy jednu květnovou neděli. Zúčastnit se ho může kdokoli v jakékoli lodi poháněné vesly. Trasa měří 30 kilometrů, vede od náměstí Sv. Marka do laguny až k ostrovu Burano, vrací se do historických Benátek, prochází od severu k jihu Velkým kanálem a končí opět před náměstím sv. Marka. V posledních letech se akce účastní tři až čtyři tisíce veslařů, včetně zahraničních turistů, asi s tisícem různých lodí. I při této akci lze vidět různé speciální lodě, jako třeba quatordesonu pro 14 veslařů. Vogalonga patří k akcím, které spojují dávné tradice se současností a dokazují, že Benátky nejsou pouze turistickým skanzenem.