Umění starého Egypta - Vešebty - sošky v podobě stojící mumie

Výtvarné umění pro tento i onen svět

Umění starého Egypta
Podobně jako později křesťané, i staří Egypťané věřili, že jejich život smrtí nekončí, pouze se změní v život věčný, mnohem lepší. Nikoli však pro každého. I oni totiž předstupovali před poslední soud, kde na ně čekal bůh podsvětí Usir (řecky Osiris) a jeho pomocníci Anup (se šakalí hlavou, řecky Anubis) a Thovt (s hlavou ibise), kteří vážili na vahách, jak dalece je srdce zemřelého obtíženo špatným svědomím. Kdo soudem prošel, narodil se podruhé v lepším světě, hříšníci naopak končili ve chřtánu Velké požíračky – obludy s hlavou krokodýla, tělem lva a zadkem hrocha. Těchto výjevů jsou plné stěny chrámů i hrobek.

Do hrobů se pro další život ukládaly vedle jídla a pití i drobné umělecké předměty, třeba sošky ka (životní síly a duchovního já zesnulého) nebo sošky sluhů (někdy až v počtu 365, tedy na každý den jeden). Zvláště vypracované byly vešebty – sošky, které měly za zesnulého na onom světě pracovat. Oblíbená byla i zpodobnění posvátných skarabeů nebo kober, jejichž ušktknutí údajně zaručovalo věčný život – Kleopatra by mohla vyprávět. K pohřební výbavě patřil i umně vyřezávaný nábytek nebo truhlice se šperky, jako v případě Chufuovy matky královny Hetepheres I., jejíž mumie se sice nenašla, zato podle jejího bohatě vykládaného náramku nedávno vědci dokázali, že použité stříbro pochází z Kyklad, což dokládá, že už před 5000 lety existovalo obchodní spojení mezi Egyptem a řeckými ostrovy.

Umění starého Egypta - zrekonstruovaná pohřební komora krále Tutanchamona v Údolí králů
Pohřební komora krále Tutanchamona v Údolí králů byla před několika lety důkladně zrestaurována

Aby však mohlo znovuzrození nastat, bylo třeba uchovat tělo pokud možno intaktní, k čemuž sloužila mumifikace – kvalitativně odstupňovaná podle finančních možností pozůstalých. V horkém podnebí se s balzamováním muselo začít co nejdřív, pouze těla krásných mladých žen se nechávala pro jistotu pár dní odpočinout, aby nevzbuzovala v balzamovačích nedovolené vášně – nekrofilie zřejmě nebyla až takovou vzácností. Z mrtvoly se nejprve vyňaly vnitřnosti a uložily do nádob zvaných kanopy. Mozek se zčásti vytáhl nosem a zčásti rozpustil, namísto srdce byl vložen kamenný skarabeus a břišní dutina se vycpávala plátnem smočeným v pryskyřici, ale taky senem, pilina…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Egypt

 

GALERIE

Umění starého Egypta