Město Vila Nova de Gaia, zkráceně jen Gaia, žije po staletí ve stínu slavnějšího Porta, od kterého je odděleno pouze řekou Douro. Byla by však chyba vnímat ho pouze jako „jižní břeh“ nebo místo, kde ve sklepích zraje portské. V době keltského osídlení a poté jako součást Římské říše bylo tehdejší město Cale dokonce lidnatější a významnější, než severněji položený Portus. Dnes je Vila Nova de Gaia s rozlohou 168 km2 největší obcí subregionu Velké Porto, propojeného ve všech aspektech života obyvatel.
Vzhledem ke své poloze je Vila Nova de Gaia zajímavou oblastí plnou kontrastů mezi vnitrozemím a pobřežím, mezi průmyslovou částí a turisticky atraktivním a ekologie dbalým venkovem. Pro většinu turistů je zde největším lákadlem portské, ale pokud od něj odhlédneme, doporučuji navštívit Gaiu zejména, pokud chcete strávit nějaký čas na pláži nebo zažít intenzivní propojení s přírodou. V uličkách okolo řeky, poblíž sklepů s portským, jsou vyhlášené rybí restaurace a také hudební kluby. Některé z nich fungují přímo na kotvících lodích u břehu, a jelikož jsou často vybaveny i světelnou show, vytváří se zde zóna s bezstarostnou živou atmosférou. Turisté tu mají nepřeberné možnosti k nákupu suvenýrů či k zakoupení pouličního občerstvení, jako jsou pečené kaštany, zmrzlina či popcorn.
Pokud jde o pláže, Gaia nad Portem vítězí na celé čáře. Pyšní se 17 km dlouhým pásem písečného pobřeží plného udržovaných pláží, které v roce 2003 propojil dřevěný chodník. Můžete tak oceánu na dohled pohodlně kráčet v botách a zároveň být uprostřed neustále se pohybujících malých písečných dun. Projít se lze například mezi plážemi Lavadores (z Porta tam jezdí autobus, zastávka je poblíž Domu hudby) a Espinho, kterou mají v oblibě zejména surfaři. Za zmínku rozhodně stojí pláž Granja lemovaná borovicovými lesy, kterou mají milovníci literatury spojenou s básnířkou Sophií de Mello Breyner Andresen. V Granje měla autorčina rodina dům a přímořské motivy se otiskly do jejích veršů.
Centrum environmentálního vzdělávání Ribeiras de Gaia rozvíjí programy spojené s ochranou životního prostředí. Své sídlo má poblíž pláže Miramar a pořádá zde různé přednášky a workshopy, kterých je možné se po objednání zúčastnit, některé probíhají v angličtině. V nedaleké spřízněné Estação Litoral da Aguda je turisty oblíbené Muzeum rybolovu a veřejné akvárium. Zdejší oblast je známa především řemeslným rybolovem, který je založen na metodách předávaných z generace na generaci. V muzeu proto uvidíte rozmanité náčiní používané při lovu nejrůznějších druhů ryb, krabů či chobotnic včetně ručně vyráběných vrší a sítí, prutů nebo navijáků, ale také modely lodí, sbírku ulit a korálů, ale také soch a figurek s rybářskou tematikou. Akvárium představuje místní mořskou faunu a flóru v 15 nádržích o objemu 1200–6700 l, které jsou seřazeny podle biotopů – od přílivových tůní přes zónu chaluh zhruba ve třech metrech a skalnatou oblast až po útes v hloubce kolem 25 m. Další nádrže pak opět „stoupají“ k pobřeží a expozice končí ukázkou potoka protékajícího mezi dunami, kde žijí například gambusie Holbrookovy, vysazené na Pyrenejském poloostrově zhruba před sto lety jako biologický prostředek boje proti komárům, nebo platyýsové bradavičnatí. Mezi nejvlivnějšími centry ekologické turistiky v Evropě se pravidelně umisťuje Aguda Dunes Park, který se od roku 1997 specializuje na zachování vzácné flóry a fauny severoportugalského pobřeží.
Pokud vás zajímají hlavně památky, skvělou volbou bude návštěva kláštera Mosteiro da Serra do Pilar či procházka po okolní zahradě Jardim do Morro. Je zde rovněž možné nastoupit do lanovky a užít si neopakovatelný výhled na Porto i pobřežní část Vily Novy de Gaia.
Někdejší augustiniánský klášter Serra do Pilar přímo u mostu Ludvíka I. se začal stavět v roce 1538, ale stavba se protáhla, jeho dnešní podoba je převážně barokní s renesančními a manýristickými prvky. Pozoruhodné je, že jak klášterní kostel, tak i křížová chodba mají kruhový půdorys, navíc o stejném průměru. Při osmnáctiměsíčním obléhání Porta během portugalské občanské války v letech 1828–1834 se klášter změnil v improvizovanou pevnost a v rukou armády zůstal dodnes. Část areálu je přístupná veřejnosti, aktuálně je ale klášter uzavřen kvůli rekonstrukci. Výhled z jeho terasy na Porto a údolí Doura s mosty je ovšem senzační.
Naproti klášteru, na druhé straně třídy Republiky, zve k chvilce odpočinku Jardim do Morro. Terasovitá zahrada existuje od roku 1927 a již v původním návrhu byla dodnes obdivovaná umělá jeskyně s jezírkem. V roce 2016 prošla zahrada kompletní revitalizací, protože většinu rostlin včetně vzrostlých palem bylo nutné omladit či nahradit. Přibyl zde amfiteátr a dětské hřiště. Směrem k Avenidě da República pokračuje zahrada alejí 22 lip. U severního konce zahrady byla v dubnu 2011 otevřena horní stanice Teleférico de Gaia, kabinové lanovky, která po 560 m vyhlídkové jízdy podél Doura končí na nábřeží, nedaleko od četných restaurací, barů a sklepů s portským vínem.