Známé rčení o všech cestách vedoucích do Říma lze také obrátit: z Říma až na konec světa. A Latium bylo dopravním uzlem, z něhož ony cesty vycházely.
Římané dobře věděli, jak důležité jsou komunikace pro správu země, pro její ekonomický život a v neposlední řadě i pro přesuny vojsk. Dálkové silnice, mosty a další dopravní stavby stavěli všude, kam dosáhla jejich moc. Bez silnic by nebyla myslitelná rychlá výměna zboží mezi vzdálenými provinciemi, zásobování římských posádek na hranicích říše, ani udivující rychlost, s níž pracovala římská pošta. I po technické stránce dosáhli Římané v budování dopravních staveb časem takového mistrovství, že jejich zkušenosti byly po technické stránce směrodatné až do novověku. Ba co více, už před více jak dvěma tisíci let vytvořili vlastně základní síť dnešních italských dálnic, které kopírují trasy římských silnic, a dodnes slouží i některé jejich mosty.
K prvnímu velkému rozmachu tohoto oboru přitom došlo už v období republiky, kam spadá i vznik řady staveb sloužících dosud, zčásti dokonce na původních náspech. Jako příklad může posloužit třeba Via Salaria, založená už kolem roku 400 př. n. l. Stále slouží též most Ponte Salario na jejím prvním úseku (dnes skrytý pod železobetonovou nástavbou moderní silnice), známý ze slavné rytiny G. B. Piranesiho. Ale patří sem také Via Flaminia, od roku 220 př. n. l. spojující Řím s dnešním Rimini, Via Tiburtina z doby kolem roku 286 př. n. l., o něco pozdější Via Cassia a další. A dodnes žijí i jejich původní jména – málokterý italský řidič by vysokorychlostní silnici vedoucí podél Tyrhénského moře k severozápadu (superstrada SS-1) nazval jinak než Via Aurelia – a to po více jak dvaceti staletích od vzniku cesty, jejíž trasu přibližně sleduje…
Samozřejmě už tehdy bylo třeba sledovat profil terénu, který stavitelé silnic museli upravovat pomocí náspů a zářezů. Když došlo přímo na povrchovou úpravu vozovky, používali techniku podobnou té, jež se používala i u nás na méně důležitých cestách ještě před masivním rozšířením asfaltu: Na předem upravený podklad (někdy i ve vrstvách od velkých kamenů až k drobnějšímu materiálu) se kladla povrchová vrstva pevně ud…