Pokud máte slabost pro skalní kostely, pak návštěvou samotné Matery váš program v této části Basilicaty zdaleka nekončí.
Nejkrásnější ze všech skalních kostelů nenajdete v Mateře, ale asi 14 km jihozápadně od ní na náhorní plošině Murgia v oblasti Contrada Pietrapenta. Uvnitř přírodní jeskyně se zde nachází Krypta prvotního hříchu (Cripta del Peccato Originale). Na základě teologické i umělecké hodnoty její výmalby se o ní často mluví také jako o „Sixtinské kapli skalních maleb“. V jeskyni, která sloužila jako úkryt pro ovce, byly v roce 1963 objeveny nástěnné malby, navzdory času a neustálé erozi skalních stěn dobře zachovalé. Odborníci je datují do 2. pol. 8. stol., do langobardského období, kdy byla jeskyně pravděpodobně kultovním místem benediktinského jeskynního kláštera. I když jsou fresky zřetelně langobardské, lze na nich rozeznat i některé odkazy na byzantské a římské malířství.
Všechny fresky jsou dílem jednoho umělce, který se podle toho, že kryptu vyzdobil rovněž množstvím pestrobarevných květin, označuje jako „Malíř květin z Matery“. Dnes už je obtížné určit původní strukturu, ale zdá se, že kryptu tvořil jediný prostor, jehož levou a zadní stěnu pokrývají fresky. Na levé stěně jsou tři výklenky a v každém trojice postav – apoštolové Jan, Petr a Ondřej, Madona s dítětem a dvě další ženské postavy a archandělé Michael, Gabriel a Rafael. Na zadní stěně jsou vymalovány starozákonní výjevy vztahující se ke knize Genesis, například Stvoření nebo Prvotní hřích, který dal jeskyni jméno.
Krypta prvotního hříchu je součástí regionálního Parku skalních kostelů (Parco Archeologico Storico Naturale delle Chiese Rupestri del Materano nebo také stručněji Parco della Murgia Materana), který se rozkládá na ploše 80 km2. Skládá se ze dvou částí, ta s Kryptou prvotního hříchu je podstatně menší. Většina parku leží východně a jihovýchodně od Matery mezi tímto městem a Montescagliosem. Krajina je tu protkána hlubokými soutěskami s jeskyněmi, vysokými útesy a vodopády. Stezky tu vedou k zajímavým přírodním jeskyním, jako je například Netopýří jeskyně (Grotta dei pipistrelli) s nálezy dokládajícími její využívání lidmi již v paleolitu, a především ke skalním kostelům. Z některých svahů soutěsky se nabízí úchvatný výhled na protilehlou Materu s jejími Sassi.
V parku je celkem asi 150 kultovních míst datovaných od počátku středověku až do 19. stol. Nejstarší jsou spojena s existencí benediktinských klášterů v 8. stol. Některé svatyně jsou spojeny také s přítomností ortodoxních mnichů, kteří do Lukánie přicházeli už od 6. stol. V podzemí mezi Materou a Montescagliosem tak vzniklo vskutku jedinečné náboženské společenství.
Další články z vydání o Basilikáte a Kalábrii naleznete zde