Řecko, jehož historie se učí ve školách po celém světě, je považováno za kolébku evropské civilizace. Antické příběhy – ať ty mytologické nebo skutečné – jsou nabity opravdovými dramaty všech lidských citů, antické umění dodnes ovlivňuje vše krásné, co se kolem sebe snažíme vytvořit. A tak není divu, že do Řecka míří na dovolenou ročně asi deset milionů turistů z celého světa. Podívat se, kde to vlastně všechno začalo.
Na historické památky tu narazíme na každém kroku od zřícenin po zachovalé chrámy či antická města. S davy turistů se samozřejmě změnila i celá infrastruktura země, a tak si často po dovolené říkáme – viděli jsme vlastně to pravé Řecko? Potkali jsme kromě číšníků či pokojských nějakého skutečného Řeka? A jak je to s proslulou řeckou pohostinností? Je to onen profesionální přístup v turistických letoviscích? Nebo jsme v podvědomí čekali něco jiného – usměvavé domorodce, hrající na buzuki a popíjející rakiji, tmavooké dívky s barevnými šátky na hlavách a stařenky v černém, mířící do bílého romanticky osamělého kostelíka… Takové obrázky v této zemi už se snad ani spatřit nedají, říkáme si alibisticky. Velké hotely, upravené pláže, našňořené obchůdky s předraženým zbožím, večerní představení profesionálních folklorních souborů – copak to je to pravé Řecko? Jenže naštěstí kromě proslulých turistických letovisek jsou v této zemi stovky ostrovů a ostrůvků. A tak není nic jednoduššího, než vyjet hledat to pravé a nefalšované Řecko právě tam, na polozapomenutá místa, turisty dosud objevená jen málo.
Když bůh stvořil svět, zůstalo mu v rukou pár kamenů, a protože nevěděl co s nimi, hodil je jako nepořádná hospodyňka za rameno do moře. Tak prý, podle jedné z mnoha bájí, vznikly řecké ostrovy. Kolik jich ale vlastně je? Francouzský knižní průvodce Michelin tvrdí, že 427, z nichž 134 je obydlených. Nejjižnějším z obydlených je podle něj Kréta. Německý Polyglott se přesnému počtu ostrovů vyhýbá, avšak za nejjižnější osídlený správně označuje ostrov Gavdos, vzdálený od krétského pobřeží asi 38 km, který je i nejjižnějším místem Evropy. Speciální průvodce řeckými ostrovy z aténského vydavatelství Haitalis se přesnému počtu rovněž vyhýbá (alibisticky píše „asi pět set nebo tak nějak“), avšak přesně uvádí, že obydlených ostrovů je 169, mají celkovou rozlohu 25 166,24 km2 a 1 415 057 obyvatel. Řecké učebnice zeměpisu udávají více než 2000 ostrovů, ale do tohoto počtu zahrnují kdekteré skalisko vyčnívající z moře.
Možná Řekům pomohou ve sčítání turisté. Mezi nejnovější hity řecké turistiky totiž patří „sbírání ostrovů“, island hopping, čili jakési „skákání z ostrova na ostrov“. Pokud vyjíždíte na dovolenou jednou ročně a navštívíte v jedné sezoně čtyři obydlené ostrovy, pak máte 42 let co dělat! Luxusnější formu „island hoppingu“ představuje plavba některou z přepychových výletních lodí, při níž během týdne můžete navštívit pět šest ostrovů.
Řecko je ve své pestrosti natolik různorodé, že si tu „svůj šálek čaje“ najde opravdu každý. Chcete-li koukat jen do zeleně, jeďte na Korfu, máte-li raději žhavé slunce a tropicky vyprahlou krajinu (a plážové diskotéky až do rána) pak třeba na Mykonos. Dáváte-li přednost civilizačním vymoženostem pětihvězdičkových hotelů a organizovaných pláží, pak jsou pro vás nejlepší Kréta či Rhodos, chcete-li ještě vidět opravdové patriarchální Řecko, pak je tím pravým cílem některý z menších, méně známých ostrůvků.
Milovníci historie si v Řecku opravdu užijí. Mohou se v jedné zemi toulat dějinami dlouhými přes 4000 let. V době, kdy ve střední a západní Evropě vrcholila doba kamenná, na Krétě a Santorini se probouzela k životu nádherná minojská civilizace s bombastickými chrámovými městy. Celá tato civilizace ale zmizela z povrchu zemského po největší sopečné erupci všech dob. Antické dějiny se však ani touto katastrofou nedaly zastavit a na škole jsme si s nimi všichni dostatečně užili – od nejrůznějších architektonických stylů a slohů přes zrod dramatu a divadla až po poezii a filozofii, základy medicíny a řady dalších oborů. Další řecké památky pocházejí ze středověku (např. pravoslavné kláštery a pevnosti), a tak by se dalo pokračovat. Každá historická doba zanechala na území Řecka nějakou stopu. Ať jedete kamkoliv, nějaká památka se v okolí pěti deseti kilometrů určitě najde. Návštěva těch nejznámějších pamětihodností ale může být kvůli davům turistů ve vrcholné sezoně poněkud traumatizující.
„Moře a zase jen moře,“ tak charakterizovali svoji zemi antičtí řečtí obchodníci na svých cestách. A měli pravdu. Řecké břehy omývá šest okrajových moří Středozemního moře (Jónské, Myrtské, Egejské, Thrácké, Krétské, Libyjské). Voda je tu vesměs velice čistá, průzračná, nejsou tu nebezpečné mořské proudy. Její teplota se v sezoně pohybuje od 23 °C (květen) do 28 °C (srpen).
Řecko je asi jen 1,5krát větší než Česká republika, jeho pobřeží však díky ostrovům měří neuvěřitelných 15 020 km a je nejčlenitější v Evropě. Pláže patří v Řecku státu, takže jsou přístupné pro všechny. Jeden z tamních mobilních operátorů sponzoroval jejich sčítání – došlo se k výsledku 1348. Do tohoto počtu jsou zahrnuty všechny pláže bez ohledu na kvalitu a povrch, takže sem patří jak kamenité či oblázkové, tak smíšené (písek s oblázky) i čistě písečné pláže (ze světlého i vulkanického písku). Najdete tu totiž opravu všechny. Malé skalnaté a oblázkové pláže bývají vesměs na západní straně ostrovů (vhodné jsou zejména pro potápění a k provozování vodních sportů, jako je windsurfing), na východní straně bývají pláže spíše s povlovným vstupem do vody, písečné nebo smíšené.
Určitým měřítkem kvality pláží je označení tzv. Modrou vlajkou, kterou podle velice přísných kritérií propůjčuje vždy na jeden rok mezinárodní nezisková a nevládní organizace FEE. Sleduje se kvalita vody (včetně obsahu bakterií, organického i anorganického znečištění), průzračnost moře, čistota pláže, vybavení, možnosti zábavy atd. Samotná kritéria zabírají 25 hustě tištěných stran. Řecko je v počtu vyznamenaných pláží na druhém místě v Evropě. Pokud se budete chtít informovat o kvalitě pláží v místě, kam míříte na dovolenou, není nic jednoduššího než se na internetových stránkách www.blueflag.org „proklikat“ do Řecka a pak na interaktivní mapě přímo do oblasti, kam míříte. Zobrazí se vám všechny „modré“ pláže a dozvíte se o nich vše. Modré vlajky se však udělují jen větším plážím, na nichž je veškerý komfort, takže v seznamu nenajdete menší divoké plážičky, které si na místě musíte najít sami. Nudistických pláží je v Řecku vzhledem k vysoké religiozitě země opravdu poskrovnu a jsou výlučně na ostrovech. Opalování „nahoře bez“ se toleruje.
Počasí je během prázdnin v Řecku vždy téměř stoprocentní, zejména na Dodekanách ve východním Středomoří. Krásně tu bývá od dubna až do konce října. Ve vrcholné sezoně (červenec a zvláště srpen) teploty nezřídka přesahují 35 °C. Pokud můžete, vyjeďte na dovolenou před nebo po hlavní sezoně.
Dovolená v kolébce evropské civilizace nemůže být jiná než nádherná a pohodová. Žhavé slunce, krásné moře, historické pamětihodnosti, výtečná kuchyně a milí hostitelé, to vše v Řecku hraje do karet právě takovým skvělým dnům. Jenže stejně vždycky záleží na každém zvlášť, jakou partii si s těmi báječně rozdanými kartami zahraje.