2015

V srdci Evropy

Spolková země Dolní Rakousko je typickou ukázkou celého Rakouska a možná i celé střední Evropy. Protéká jím evropský veletok, má lužní lesy, jezera, pastviny, začínají se v něm zvedat velehory a donedávna k němu patřilo i velkoměsto. Zároveň je také kolébkou historie a kultury dnešní Rakouské republiky. Právě tady se může naplno projevit rakouská „Lebensfreude“, radost ze života. Vždyť i oficiální slogan, jímž region láká turisty k návštěvě, zní „Hinein ins Leben“ – „Vstupte do života“…

Wachau – Alles Marille!

Oblast osídlená od nepaměti, téměř 150 let turisticky navštěvovaná, a přitom pořád tak trochu „Geheimtipp“ – tajný tip. To je Wachau, asi 30 km dlouhý úsek dunajského údolí od Melku po Kremži, od roku 2000 zapsaný na seznamu Světového dědictví UNESCO…

Země, do které se zamilujete

Vzdálené Portugalsko se ukrývá jako vzácný klenot na konci evropského kontinentu a uchovává si postavení nepříliš známé země, jejíž kouzlo zůstává v našich končinách dost nepovšimnuté. Duši zvídavého cestovatele však potěší množstvím zajímavých historických památek, kulturních zvyků a tradic, ale třeba také četnými gastronomickými specialitami. Stačí jen vykročit a ochutnat sladké plody historie dlouhé několik tisíc let…

Pico del Teide

Nejvyšší hora Španělska se netyčí v Pyrenejích, což většinu lidí napadne jako první, ale na největším z Kanárských ostrovů. Jmenuje se Pico del Teide, a pokud počasí dovolí, je vidět téměř ze všech míst ostrova. Dominuje mu tak nepřehlédnutelně, že mu dala i jméno – Tenerife v jazyce svých původních obyvatel, Guančů, znamená Sněžná hora…

Milán ze střechy Duoma

V Miláně o středu města nemůžete pochybovat. Je jím jednoznačně Piazza del Duomo, náměstí obklopené mnoha významnými stavbami, z nichž ta nejstarší, nejvýznamnější a nejimpozantnější mu jednoznačně dominuje. Milánský dóm. Ještě pár schodů a ocitáme se na jeho střeše. Pod námi a kolem nás defilují staletí…

Porto – láska na první pohled

Porto je město, které si oblíbíte na první pohled. Prostě se zamilujete. A bude to láska, která se bude prohlubovat s každou uličkou, kterou objevíte, s každým novým zákoutím vonícím čerstvým prádlem, s každým něžným pohlazením starých fasád úzkých domů s červenými střechami a úzkými okny…

U kolébky země

Uprostřed Švýcarska leží jezero s velmi členitým tvarem a hned několika jmény – říká se mu Lucernské, Čtyřkantonální či Vierwaldstättské. Obklopují ho hory a je u něj krásně, což ostatně není ve Švýcarsku nic výjimečného. Tady se však ke kráse krajiny přidává ještě rozměr historický. Jsme totiž u kolébky švýcarské státnosti…

La Scala

„Milánská opera zastíní všechny ostatní operní scény,“ prorokovala císařovna Marie Terezie, na jejíž popud La Scala vznikla. Čas ukázal, že se nemýlila. Jeden z nejrenomovanějších operních domů na světě, podle leckterých vůbec nejslavnější, se stal oslnivou metou operních zpěváků, jejíž dobytí považují za vrchol kariéry…

Národní park Teide

Statistika uvádí, že z pěti milionů turistů, kteří v průměru každý rok zavítají na Tenerife, se jich více než tři miliony vydá na kratší či delší výlet do národního parku Teide. Srovnatelnou návštěvnost nemůže vykázat žádné jiné chráněné území Španělska, a proto i kdybychom o Teide jinak nevěděli zhola nic, už samotný tento fakt by nás měl upozornit, že jde o mimořádně atraktivní oblast. Skutečně to tak je, svojí atraktivitou Teide určitě patří do celosvětové Primera Division, řečeno hezky španělsky fotbalově…

Dovolená v Řecku

Řecko, jehož historie se učí ve školách po celém světě, je považováno za kolébku evropské civilizace. Antické příběhy – ať ty mytologické nebo skutečné – jsou nabity opravdovými dramaty všech lidských citů, antické umění dodnes ovlivňuje vše krásné, co se kolem sebe snažíme vytvořit. A tak není divu, že do Řecka míří na dovolenou ročně asi deset milionů turistů z celého světa. Podívat se, kde to vlastně všechno začalo…

Labyrint vody, ráj cyklistů i pruských skvostů

„Plachetnice, pohled do dálky, osamělé podzimní procházky, relativní klid, je to ráj!“ zapsal si v roce 1929 Albert Einstein, když se s manželkou Elsou a oběma dcerami nastěhoval do dřevěného domku pár kilometrů od Postupimi. Pozval tam i svého syna Eduarda, kterému v dopise napsal: „Přijeď sem, kašli na svět“. Nechte se i vy zlákat kouzlem jedinečnosti země, která byla po staletí v centru nejenom německého dění a bez níž by byl svět chudší o unikátní paláce, zahrady, lesy, říční oblasti či jezera, ale také o jednu hlíznatou rostlinu…

Braga – portugalský Řím

Jedním z hlavních center severního Portugalska je Braga. Pyšní se více než dvoutisíciletou historií i výjimečným náboženským postavením – sídlí zde portugalský primas a městu se přezdívá „portugalský Řím“. Stojí tu množství kostelů i barokních paláců a v okolí leží dvě významná poutní místa – Bom Jesus de Monte a Sameiro…

Milán a Leonardo

Když pak nadešla ta chvíle, posadil se s apoštoly za stůl. Tehdy jim řekl: „Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto beránka předtím, než budu trpět. Říkám vám, že už ho neokusím, dokud nedojde naplnění v Božím království.“ Evangelium podle Lukáše 22:14–16

NI FU NI FA, nemastné neslané

Nemastné neslané, ani ryba, ani rak, ani takový, ani makový, nic moc… Tak by se dalo přeložit libozvučně znějící španělské „ni fu ni fa“. Nemastné neslané však na Tenerife není nic. Ani jídlo, ani jeho obyvatelé. Ty bychom naopak mohli po španělsku nazvat „muy salados“, velmi příjemní, milí, se smyslem pro humor, s jiskrou v oku. Nemastný neslaný je pouze a jedině spolek maškar, který si tuto legrácku dovolil ve svém názvu, ale i jeho členové jsou pravým opakem…

Evropské stopy na Korfu

Ostrov Korfu (nebo také Kerkyra) je trošku jako chytrá horákyně. Je řecký, ale přitom typický není. V historii se tu vystřídaly protektoráty různých velmocí a tak se tu mísí vlivy celé Evropy. Řekové ho ale berou stoprocentně za svůj, a tak mu také přisoudili přívlastek „nejzelenější řecký ostrov“…

Postupimské zámky

Postupim, jedna z nejkrásnějších rezidenčních metropolí v Evropě, byla kdysi obyčejným posádkovým městem. K barokní nádheře, kterou nám zanechal zejména Bedřich II. Veliký, jenž raději hrával na flétnu, než válčil, přidali své i jiní osvícení vladaři a jejich architekti jako Schinkel, Persius či Lenné. Jedinečný půvab desítek zdejších zámků a menších staveb, originální utváření rozlehlých parků a zahrad, to vše je ohromující podívaná…

Lucernské jezero a jeho královna

Lucernské jezero se stalo bezprostředním svědkem zrodu švýcarské státnosti. Nějaký čas pak bylo i největší vodní plochou nově vzniklého státního celku, v hranicích dnešního Švýcarska se však se svou rozlohou 114 km2 řadí mezi největšími jezery až na čtvrté místo. Stále však zůstává jezerem „nejšvýcarštějším“, a pokud bychom mermomocí chtěli použít nějaké přirovnání, tak je pro Švýcary tak trochu tím, čím je pro nás Říp…

Hrad Sforzesco

Foro Buonaparte, široký bulvár lemovaný po obou stranách stromy, se měl za Napoleonovy vlády stát součástí nového centra Milána, který imperátor povýšil na italskou metropoli. Půlkruhová třída obepínající podkovu honosných paláců vznikla na místě vnějších hradeb okolo hradu Sforzesco, které dal císař zbořit…

Vzhůru za delfíny!

Lidé na motorovém člunu a soustředěně pozorují modrou hladinu oceánu zčeřenou drobnými vlnkami. Občas se těsně pod ní mihne tmavý stín, občas vykoukne hřbetní ploutev. A když je štěstěna obzvlášť nakloněna, vymrští se najednou z vody šedé tělo, zablyští se v slunečních paprscích a elegantním obloučkem se opět do vodní říše vrátí…