Vzhůru za delfíny!

Lidé na motorovém člunu a soustředěně pozorují modrou hladinu oceánu zčeřenou drobnými vlnkami. Občas se těsně pod ní mihne tmavý stín, občas vykoukne hřbetní ploutev. A když je štěstěna obzvlášť nakloněna, vymrští se najednou z vody šedé tělo, zablyští se v slunečních paprscích a elegantním obloučkem se opět do vodní říše vrátí.

Když se rozdávaly přírodní zajímavosti, šlo si Tenerife určitě nejméně dvakrát a pak ještě pro přídavek. Ten se už na vlastní ostrov nevešel, a tak skončil v moři. U západního pobřeží, v prostoru mezi Tenerife a zhruba 30 km vzdálenou La Gomerou se totiž zdržuje mimořádně velké množství kytovců, především různých zástupců delfínovitých. Turisté na Tenerife toužící po kytovcích tak mají hned dvě možnosti, jak svou touhu uspokojit, přičemž jedna nevylučuje druhou – naopak, výborně se doplňují. Tou první je navštívit Loro Parque v Puerto de la Cruz, o kterém píšeme v samostatném článku, a tam se do sytosti vynadívat na delfíny skákavé a kosatky dravé při jejich představeních. Pokoukání je to zajímavé a detailní, ale málo platné, je to „jenom“ zoologická zahrada. Pozorovat zvířata ve volné přírodě představuje úplně jinou dimenzi, což platí stejně pro suchozemská jako pro vodní. A vůbec nevadí, že ve volné přírodě vidíte zvíře jen málokdy tak detailně a dlouho jako v zoo. Není divu, že jenom málokterý z návštěvníků Tenerife, jenž má rád zvířata, vynechá možnost vypravit se za kytovci na moře.
Jedním z míst, odkud vyplouvají čluny a lodě nejrůznějších velikostí a typů na organizované plavby za kytovci, je nevelký přístav v Los Gigantes. Zdejší agentury nabízejí výlety v několika podobách, nejoblíbenější jsou dvouhodinové plavby spojené s krátkou zastávkou na koupání. Ve vodách kolem Tenerife bylo dosud zaznamenáno 21 různých druhů kytovců. Většina z nich se tu sice zdržuje pouze určitou část roku, někteří jsou vysloveně vzácnými hosty, ale několik druhů zde naopak žije trvale a v takovém množství, že nějaké kytovce spatříte skoro při každé plavbě. Základem slávy zdejších vod je kulohlavec Sieboldův. Pozná se snadno – je hodně tmavý, prakticky černý, má dozadu ohnutou špičku hřbetní ploutve a mohutnou zaoblenou hlavu, podle které dostal jméno. Odhaduje se, že u jižního…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Tenerife