Pýchou města Bagheria je dobrý tucet dochovaných velkolepých vil obklopených nádhernými velkorysými parky – pokud nepatří k nejkrásnějším, tak k nejpozoruhodnějším na ostrově určitě. Vyniká mezi nimi především jedna, skurilní Villa Palagonia, strašidelný klenot sicilského baroka známý též pod přezdívkou Villa dei Monstri, vila Příšer. Za její vstupní branou se člověk ocitne v pozastaveném světě na pomezí reality a fantazie.
Vilu, kterou nechal v roce 1715 postavit Ferdinand Francesco I. Gravina Cruyllas, kníže palagonský, a jejímž architektem byl dominikánský mnich Tommaso Maria Napoli, navštívil při své cestě po Itálii 9. dubna 1787 také Johann Wolfgang von Goethe. Už při příchodu k dílu „palagonského šílenství“ byl překvapen, že z balustrády na něj hledí nejrůznější příšery – busty mužů se zvířecími tvářemi, kozlí hudebníci, trpaslíci, vícehlaví hadi, znetvořená zobrazení dam a rytířů, skřítci… Vadila mu, jak píše ve své Italské cestě, nejen „ohavnost těchto nepodařených výtvorů“, ale také jejich rozmístění, „neboť tato sestavení nevznikla žádným promyšleným postupem nebo alespoň pouhou zvůlí, byla spíš slepena nazdařbůh“. Přesto byl Goethe vilou tak ohromen, že popis skupiny příšer z vily využil ve scéně Valpuržiny noci ve Faustovi jako čistý příklad démonického a chaotického romantismu.
Za svou přezdívku „vila Příšer“ vděčí stavba Ferdinandu Francescovi II., který ji vlastnil od roku 1749. On nechal zhotovit řadu groteskních figur i kabinet kuriozit, jež posouvají vilu k esoterice a alchymii. Všemožné bizarnosti pochopitelně vedly k otázkám, proč kníže přišel s tak hrůzným uměleckým nápadem. Objevilo se mnoho spekulací, někteří ho prostě považovali za blázna, další s údivem hodnotili sumy, které utratil za renovaci vily. Jisté je, že Francesco Ferdinand II. byl intelektuál a výstředník, který si rád zahrával se svými hosty. Tvrdilo se také, že jeho manželka byla krásná žena a sochy byly všude rozmístěny proto, aby odradily případné nápadníky.
Výjimečnost vily nekončí u kamenných netvorů. Neméně zvláštní jsou i její interiéry. Monumentální symetrická schodišťová křídla z mramoru vedou do vestibulu hlavního patra, piana nobile, zdobeného freskami s výjevy Herku…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Sicílie