Prvním pramenem, v němž se objevuje malostranský ostrov Kampa, je listina krále Vladislava II. z roku 1169, kde se píše o Dolním ostrovu. Původně bychom tu našli pouze zahrady, které patřily k místním mlýnům, jež v okolí vyrůstaly od středověku. Výška ostrova ale postupně rostla vlivem naplavenin i navážek, a tak se tu po zpevnění břehů v 16. stol. mohly začít stavět i obytné budovy. Kampa se postupně zalidnila, většinou šlo o domky řemeslníků, často hrnčířů, takže ostrov proslul hrnčířskými trhy, které se pořádaly až do 20. stol. Chudé příbytky ale časem ustoupily budovám měšťanským a šlechtickým.
Kampu odděluje od Malé Strany uměle vytvořený náhon, který využívaly místní mlýny. Toto rameno, které se kdysi nazývalo Strouha, je dlouhé 740 m a protéká zhruba mezi Karlovým mostem a mostem Legií. Původní jméno umělého kanálu se změnilo na Čertovku, údajně podle majitelky jednoho místního domu, která měla čertovskou povahu. Ale co my víme – třeba tu někdo někdy potkal pekelníky.
Vycházku na Kampu začneme na Malostranském náměstí, projdeme Mosteckou ulicí a bránou mezi malostranskými mosteckými věžemi vstoupíme na Karlův most. Když se podíváme z mostu doprava, uvidíme nejprve na malostranském břehu Čertovky muzeum věhlasného tvůrce animovaných filmů Karla Zemana a pak mlýnské kolo na Čertovce, které si prohlédneme na jiném místě zblízka. A nyní už přicházíme ke schodišti vedoucímu dolů na Kampu. Ještě shora z mostu si můžeme prohlédnout štít domu U Obrazu Panny Marie. Nad balkonkem s ozdobným zábradlím je obraz Bohorodičky, po jehož stranách visí válečky z ručního mandlu. Ty připomínají pověst o pradlence, která pracovala v tomto domě, kde byla prádelna. Z neopatrnosti se jí dostala ruka mezi válce velkého stroje. Poté, co vyděšená dívka volala o pomoc Pannu Marii, mandl se zastavil, a tak nedošlo k žádnému zranění.
Na Kampu sejdeme z Karlova mostu po kamenném schodišti z roku 1844 od architekta Josefa Krannera. Původně z mostu žádné schody na ostrov nevedly. Když však ke konci 18. stol. přišla velká voda a obyvatelé prchali z Kampy nahoru po žebřících, bylo rozhodnuto, že spojnice s mostem je potřebná. Proto tu vznikly nejprve dřevěné schody, později nahrazené současným schodištěm.
Severní část Kampy u Karlova mostu má městský ráz, protože je zastavěná domy – na rozdíl od jižní, parkové zóny. Když zahnete doprava pod mostní oblouk, uvidíte překlenutou oblast ostrova a také narazíte na pomníček, který byste zde asi nečekali: Kamenný kvádr s hasičskou přilbou připomíná přes tři stovky statečných newyorských hasičů, kteří přišli o život při záchranných pracích 11. září 2001. Od památníku se vrátíme na půvabné náměstíčko, kterým Kampa u Karlova mostu začíná. Celý jeho střed nabízí posezení na lavičkách pod dvěma řadami stromů. Vyplatí se také zvednout hlavu vzhůru a sledovat ozdobná okna, lucerny a domovní znamení. Uvidíme třeba rozevřené nůžky nebo lišku, která zdobí dům č. 1, kde sídlí estonská ambasáda.
Z náměstíčka se vydáme vpravo hned první úzkou uličkou, jež nese jméno Hroznová a přivede nás k můstku přes Čertovku. Je z něj pěkný pohled na dřevěné kolo Velkopřevorského mlýna, jehož počátky pamatují 13. stol. – viděli jsme ho již shora z Karlova mostu. Bývá nazýván též Štěpánovský podle mlynáře Štěpána, který zde žil počátkem 16. stol. Mlýn fungoval až do roku 1936. Dnes už je v provozu jen kolo, které má v průměru 8 m. Klapalo zde již více kopií, ta současná je 30 let stará – ale na její přitažlivosti to nic nemění.
Z konce můstku se také otevírá výhled na legendární Lennonovu zeď na Velkopřevorském náměstí. První nápisy se zde objevovaly už v 60. letech 20. stol. Šlo o různá protestní hesla, která se zmnohonásobila po srpnu 1968 – přetírači najatí totalitním magistrátem nestačili přetírat. Protestsongy později vystřídaly banální výkřiky a milostné básničky. Když byl roku 1980 zastřelen John Lennon, někdo na zeď nakreslil náhrobek, jméno muzikanta a kříž. Kolemjdoucí začali nosit na místo svíčky a květiny. Další rok přibývaly úryvky písniček a další graffiti vztahující se k Beatles. Zeď byla mnohokrát natřena a také zaplakátována – ale nic naplat. Autoři si vždy našli místečko, kam napsat vzkaz. Několikrát se zde konala i protestní shromáždění, která rozháněla Veřejná bezpečnost. Po převratu zeď ztratila nepovolený půvab, přesto je pro turisty velkým lákadlem.
Na jižním konci náměstíčka, kam nás dovede i Hroznová ulice, začíná parková část Kampy. Původně zde byly zahrady oddělené zdí, ale za války tento prostor zabrali Němci jako cvičiště a zdi zbourali. Park mezi Vltavou a umělým korytem Čertovky vznikl koncem 40. let 20. stol. Vedou tudy dvě hlavní cesty, které tvoří ovál. Uprostřed je velká zelená plocha, kde za pěkného počasí sedají lidé na trávě, celoročně zde pobíhají děti a psi. Příjemný stín vrhají vzrostlé stromy.
Na samém začátku parku stojí tzv. Werichova vila. Historie této budovy je však mnohem starší než památka na hereckou osobnost. Poblíž stojí mramorová busta Josefa Dobrovského, a právě on byl prvním ze slavných obyvatel tohoto domu. Původně šlo o koželužnu, postavenou ke konci 1. pol. 17. stol., kterou na konci 18. stol. nechal hrabě Nostic přestavět v klasicistním slohu pro učitele svých synů, jím…
Úplné znění článku naleznete zde