Irsko proslulo několika legendárními nápoji, které si dobyly svět svojí originalitou a typickým irským charakterem, v němž se prolíná bohatá tradice s jistým požitkářským přístupem k pití alkoholu za doprovodu hudby a různých příběhů. Tyto nápoje se postupem času staly symbolem Irska, jeho pohostinnosti a radosti z příjemné společnosti, pro kterou má irština vlastní slovo „craic“.
Když se řekne tradiční irský nápoj, určitě si všichni vybaví tmavé pivo Guinness s typickou bohatou, krémovou pěnou a výraznou chutí praženého ječmene. Historie tohoto kultovního piva začala v roce 1759, když si Arthur Guinness na 9000 let pronajal dublinský pivovar u St. Jamesʼs Gate za roční nájem 45 liber. Pivo nesoucí jméno svého výrobce si rychle získalo popularitu nejen svojí výraznou chutí, ale i originálními reklamami, a dnes se prodává ve více než 150 zemích světa. Leckoho asi překvapí, že Guinness je velmi populární v Africe – k zemím, kde se ho vypije nejvíce, patří třeba Nigérie nebo Kamerun.
Dokonalé rovnováhy mezi hustou krémovou pěnou a tekutinou se dosahuje dvojitým čepováním, které by mělo trvat 119,5 sekundy. Pivo se nejprve čepuje po stěně sklenice do tří čtvrtin, nechá se chvilku odpočinout a pak se dočepuje. Protože je Guinness sycený dusíkem, resp. směsí dusíku a oxidu uhličitého, dá se při jeho nalévání nebo čepování pozorovat tzv. lavinový efekt – bublinky nejprve klesají ke dnu sklenice a od něj se pak vrací zpět k hladině, kde vytvoří hustou pěnu. I když bychom měli chuť dát si k tomuto pivu třeba brambůrky, už od 19. století se ke Guinnessu tradičně podávají ústřice. Dělá se to tak dodnes na mnoha pivních akcích a festivalech, z nichž jedním z největších je říjnový The Guinness Cork Jazz Festival.
Za lehčí alternativu Guinnesse se považuje další slavný irský stout Murphyʼs. Pivovar založili roku 1856 v Corku dva bratři, kteří dali přednost pivovarnictví před rodinnou palírnou v Midletonu. Toto pivo se stalo velkým konkurentem Guinnesse a obyvatelé Corku na něj dodnes nedají dopustit. Na rozdíl od Guinnesse je sladší, slabší, má čokoládovou příchuť a není tolik krémové. Z Corku pochází i Beamish – další, levnější konkurent Guinnesse s příchutí pražené kávy, který začali vařit v roce 1792 dva místní obchodníci, Richard Beamish a Richard Crawford.
Jiným světově známým irským pivem je Smithwickʼs, jehož rubínově červená barva je dána praženým ječmenem, který pivu dodává lehce sladkou, sladovou příchuť. Toto pivo se zrodilo v roce 1710 v Kilkenny. Původní pivovar založil John Smithwick, který navázal na místní tradici pivovarnictví ovlivněnou františkánskými mnichy, kteří tu vařili pivo již od 13. stol. Na konci roku 2013 byl pivovar v Kilkenny uzavřen a výroba přesunuta do Dublinu, ale v části historického pivovaru vzniklo návštěvnické centrum s expozicí Smithwickʼs Experience.
Irsko nemá bohatou jen pivovarnickou historii, ale i tu palírenskou, neboť irská whiskey patří k nejstarším destilovaným…