Cestovní ruch si žádá superlativy, a tak druhé největší město Velkopolska, čítající skoro 100 000 obyvatel, rádo připomíná své prvenství: jako Calisii na zlaté jantarové stezce zmínil Kališ (polsky Kalisz) už v roce 150 slavný geograf Ptolemaios. Později město proslulo především výrobou jemných látek a krajek, ale také proslulých klavírů a pianin. Výroba komunikační techniky už tak zajímavě nezní, ale pro město je samozřejmě veledůležitá, stejně jako fakt, že je odtud stejně daleko (100 km) hned do tří významných měst: Poznaně, Lodže i Vratislavi.
Fortepiana tu začal vyrábět už v roce 1781 Jan Bogusław Peter. Na starou tradici navázala roku 1878 továrna Arnolda Fibigera a v roce 1955 založené Technikum budowy fortepianow, jedno ze tří v Evropě. Dnes je někdejší továrna zčásti využita jako romantické zázemí moderního hotelu Hampton z řetězce Hilton, což je v Polsku poměrně častý způsob revitalizace, známý nejlépe z nedaleké Lodže.
Hlavnímu náměstí (Główny Rynek) vévodí bělostná majestátní radnice z roku 1920. Je už třetí v pořadí a obdařena výtahem, který vás vyveze na vyhlídkovou plošinu, odkud máte město jako na dlani, včetně kostelů a parkové zeleně provázející řeku Prosnu a Kanał Bernardyński. Zasklený radniční dvůr zdobí socha bohyně Flory, která původně stávala v Městském parku, kde dnes odolává povětrnostním vlivům její kopie.
V suterénu radnice se virtuálně svezeme dostavníkem po dávné cestě z Apulie k Baltu za nalezišti jantaru, dozvíme se tam o Graduálu kališském, nejstarším polském sborníku liturgických písní z roku 1525, i o Kališském statutu, kterým Boleslav IV. Zbožný po vzoru jiných panovníků střední Evropy v roce 1264 zajistil židům ve městě náboženskou ochranu a rovná práva s křesťany. (Teprve 70 let poté rozšířil Kazimír III. Veliký tyto svobody v celém Polsku a platily až do jeho rozdělení.) Právě Židé se v době industrializace notně zasloužili o rozvoj Kališe, který po násilném rozdělení Polska připadl nejprve na 50 let Prusku, pak krátce trvajícímu Varšavskému království, až se nakonec dostal pod správu Ruska. V roce 1939 tvořili Židé zhruba čtvrtinu z tehdejších 81 000 obyvatel města, po válce se jich vrátilo sotva 500 a koncem 40. let 20. stol. jich už v Kališi žila jen asi stovka.
Poblíž Hlavního náměstí stojí nejcennější památka města, katedrála sv. Mikuláše. Katedrálou je sice až od zřízení kališské diecéze v roce 1992, ale původní cihlový gotický kostel byl postaven za Přemysla II. už po roce 1253. V presbyteriu se dochovala původní hvězdicová klenba umocněná modravou hvězdnatou výmalbou. Naopak se nedochoval originál oltářního obrazu Snímání z kříže z dílny Petera Paula Rubense, který vzal za své při požáru v roce 1973 a později byl nahrazen kopií. V dnes převážně barokním interiéru upoutají výrazné nástěnné malby W. Tetmajera z roku 1909 v tzv. Polské kapli, zvané též podle dekoru „Pod orly“. K chrámu přiléhá bývalý klášter lateránských kanovníků, rovněž gotický (1448).
V parčíku za katedrálou (mezi…