Lanovka právě dorazila k dolní stanici a my udiveně hledíme na její jméno: Prince of Wales. Co ten tady v údolí Prättigau? Pán, u něhož bydlíme, se pase na našem údivu a hrdě vysvětluje: „Ano, princ Charles k nám do Klosters jezdí na lyže prakticky každý rok, dobrých třicet let. Bydlívá nejčastěji v hotelu Walserhof, ale někdy taky u přátel v soukromí. Dokonce i u našich sousedů byl jednou na návštěvě. A kdysi, to byl ještě docela mladý, přijel se skupinou lyžařů a způsobili tu lavinu! Ale jinak se vždycky choval on i jeho synové naprosto skromně a neokázale. Člověk je potkával jak na sjezdovce, tak v horské chatě – žádní bodyguardi, žádná show. Asi je hlídají, ale tak nějak skrytě. Lady Diana tu už po rozchodu nikdy nebyla, ale Kate s Williamem se právě tady oficiálně představili jako pár.“
Hleďme, jak i konzervativní Švýcar pookřeje, když jde o hlavy pomazané. A to s nimi ještě není u konce: do „Klóštrs“ totiž občas jezdí taky švédský král s manželkou Sylvií a s dětmi. „Má tu nějaké příbuzné, takže obvykle bydlí u nich. Jednou jsem ho potkal při nákupu v Coopu!“
Nad vesničkou, zrána ještě zachmuřenou, se rozzářilo slunce. Jakoby odrazem diadému královnina, ve skutečnosti jsme však vystoupali k vrcholu Gotschna (2284 m), kde začíná klostersko-davoský lyžařský ráj. Možná měla tu proměnu na svědomí víla Madrisa, která údajně obhospodařuje severně ležící Madrisahorn (2826 m), na jehož svazích se rovněž lyžuje. Někdy ale zřejmě i víly stávkují. Kolem Vánoc tu prý bylo deštivo, teprve v den našeho příjezdu začalo sněžit. Za pouhé dva dny se už ale dalo jet na lyžích až do Klosters, kdežto do Davosu to šlo až za pět dní a ještě se muselo k lanovce značný kus pěšky po silnici. Inu, v Davosu lyžují politici, v Klosters králové.
Je to jaksi znát i na vzhledu obou měst. Zatímco Klosters je idylické letovisko, Davos je živé obchodní středisko honosící se titulem nejvýše položené město Evropy (1563 m).
Klosters dominuje románská věž kostelíka sv. Jakuba, který původně patřil k premonstrátskému klášteru (odtud název městečka) z počátku 13. stol. Kostelík sám byl goticky přestavěn a uvnitř se dochovaly fresky z konce 15. stol. Okna chóru pomaloval roku 1928 Augusto Giacometti výjevy ze snových představ sv. Jakuba o zlatém světelném žebříku, který spojuje zemi s nebem. Dnes toto spojení obstarává pouze malebný hřbitůvek.
Idylickou stavbou je i vlastivědné muzeum Nutli Hüschi, vybudované roku 1925 ve srubovém selském domě se šindelovou střechou z 16. stol. Jméno nese po svém staviteli Christianovi Nutlim a dům je chráněnou památkou. Před patnácti lety k němu přistavěli stáj, která ho architektonicky skvěle doplňuje, ačkoli byla přenesena z nedaleké vsi Monbiel. Idyličnost dokresluje asi 500 m vzdálený mlýn na obilí; dochoval se jako jediný z původních dvaceti. Mlelo se tu vesměs obilí z dovozu. Ve zdejším, pro plodiny dost nehostinném údolí (Prättigau leží ve výšce až 1300 m n. m.) se obilí pěstovalo pouze v dobách válečných. Dokládají to tu a tam po vsi zachované mlaty (Dreschtennen).
Davos má sice krásnou renesanční radnici a kostel s románskými základy a okny rovněž malovanými Augustem Giacomettim, ale celkově působí trochu fádně. Ač právě tady začala výstavba kubistických terasovitých sanatorií architekta Rudolfa Gaberela, dnes tvoří panorama města věž zmíněného kostela s nepříliš vzhlednými krychlemi kolem.
Nejvýraznější stavbou Davosu je zimní stadion s prolamovanou střechou ve tvaru kříže z roku 1979 a o deset let starší Kongresový dům, kde se každý rok v lednu už více než čtyřicet let (od roku 1971) schází Světové hospodářské fórum. Pouze v roce 2002 se tu zasedání nekonalo – jako výraz solidarity s městem a americkým lidem po teroristických útocích v září 2001 bylo přesunuto do New Yorku. Bezpečnostní opatření musí být tak jako tak velmi přísná, i v idylické alpské zemi hrozí takovémuto elitnímu shromáždění velké nebezpečí.
Říci, že Klosters leží na úpatí rozeklaného masivu Silvretta, by bylo zjednodušené. Z městečka totiž Silvrettu tak snadno nezahlédnete: stojí trochu stranou a zůstala rájem pro vysokohorské turisty. Kdo je odkázán na lanovky, toho jistě potěší, že pokud se v oblasti Klosters-Davos aspoň…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Graubünden