Už v dobách největšího rozkvětu etruských měst se o slovo stále naléhavěji hlásila osada na březích Tibery, jíž bylo souzeno nejen ovládnout Etrusky a další své sousedy, ale vytvořit mocnou říši – hovoříme samozřejmě o Římu a jeho impériu. Neměli bychom však zapomínat, že geografickým středem antického světa nebyla pevnina, ale Středozemní moře.

Starověký Řím byl mocenským a hospodářským centrem, jehož činnost daleko překračovala městské hranice a poznamenávala celý kraj. V jednom z následujících článků si proto připomeneme římské silnice, mosty i vodovody, ale stranou by neměl zůstat ani nejdůležitější prvek prosperity a obchodu: přístup k moři. Připomeňme, že rychle rostoucí město bylo do značné míry závislé na dovozu potravin, z nichž se část dovážela až ze severní Afriky. Jenže to mělo příslovečný háček: Řím leží poměrně daleko od moře, zhruba 30 km, a Tibera byla splavná jen s obtížemi.

Proto se Římané už v 7. stol. př. n. l. zmocnili plochého, zčásti bažinatého a jen řídce obydleného území při ústí řeky do Tyrhénského moře a mezi rozsáhlými salinami, na nichž místní obyvatelé odpařováním mořské vody získávali sůl, se pokusili založit přístav, pro který se ujalo jméno odvozené z latinského výrazu ostium, ústí. Stát se tak mělo za krále Anka Marcia, prý v roce 620 př. n. l. Skutečný přístav, dokonce chráněný malou pevnůstkou se stálou posádkou, zde vznikl asi až ve 4. stol. př. n. l. Opevnění se osvědčilo poměrně záhy, když za první punské války v letech 264–241 př. n. l. Římané opakovaně čelili hrozbě jedné z největších námořních velmocí té doby, obávaného Kartága.

Přístav v Ostii se tehdy stal jedním z nejvýznamnějších v zemi. Byla zdokonalena mola, postavena skladiště dováženého zboží a s nastolením císařství se někdejší malá osada začala na přelomu letopočtu měnit ve výstavné město s obvyklou infrastrukturou včetně přívodu pitné vody z vnitrozemí a samozřejmě i s obvyklým forem a reprezentativními stavbami obloženými mramorem. K velkým budovatelům Ostie tehdy patřil císař Augustus a zejména jeho přítel a zeť Agrippa, který zde nechal postavit mj. divadlo pro 3000 diváků a zasloužil se o zvelebení přilehlého fora. Za císaře Claudia byl severně od stávajícího přístavu v roce 42 založen nový přístav, Portus Ostiensis Augusti, plavebním kanálem spojený s Tiberou. Tehdy už šlo o komplexní útvar na pravoúhlém půdorysu, chráněný hrázemi a vybav…