Na úpatí Krušných hor, vysoko nad obřím hnědouhelným dolem Československé armády, stojí jedno z nejpozoruhodnějších šlechtických sídel českých zemí, barokní zámek Jezeří. Jeho osud je výjimečný nejen bohatou historií, ale především dramatickým střetem kulturního dědictví s průmyslovou těžbou. Málokterá česká památka se ocitla tak blízko fyzickému zániku a zároveň prošla tak výraznou proměnou jako právě Jezeří.
Počátky Jezeří sahají do poloviny 14. stol., kdy byl na strategickém místě nad tehdejším Komořanským jezerem (ve své době nejrozsáhlejší vodní plochou v českých zemích) založen gotický hrad Eisenberg. Jeho poloha umožňovala kontrolovat obchodní cesty vedoucí z českého vnitrozemí do Saska. Během staletí se na hradě vystřídala řada šlechtických rodů a stavba byla několikrát poškozena válečnými konflikty i požáry. Z původního hradu již návštěvník nic nespatří, ale památkový průzkum potvrdil, že součástí dnešní stavby jsou i pozůstatky gotického zdiva. Zásadní architektonický zlom nastal po roce 1513, kdy panství získal Mikuláš Hochhauser z Hochhausu. Ten rozhodl o přestavbě zastaralého gotického hradu na renesanční zámek. Stavební práce byly dokončeny roku 1549, což připomíná dochovaný kamenný klenák nad hlavní branou s erbem Hochhauserů a datací.
Poslední velkou architektonickou proměnou prošel zámek po roce 1623, kdy panství získal v rámci pobělohorských majetkových přesunů rod Lobkowiczů. Po ničivém požáru roku 1646 zůstaly z původního sídla prakticky jen ruiny. Obnova začala až koncem 17. stol. za Ferdinanda Viléma z Lobkowicz. Tehdy vznikla monumentální barokní rezidence s půdorysem ve tvaru písmene H, čestným nádvořím a reprezentativními sály, která v základních rysech přetrvala dodnes. Přesto ani nově vystavěný zámek neměl klidný osud – další rozsáhlý požár jej postihl roku 1713. Následná rekonstrukce však byla rychlá a dala Jezeří podobu, kterou obdivujeme i dnes.
V 18. a 1. pol. 19. stol. zažívalo Jezeří období mimořádného rozkvětu. Lobkowiczové tehdy patřili k nejvýznamnějším mecenášům umění ve střední Evropě a zámek se stal významným kulturním centrem. Zdejší divadelní sál (dnes kompletně zrekonstruovaný) patřil k nejlepším soukromým scénám své doby. Na Jezeří zavítal například při svých geologických toulkách Johann Wolfgang von Goethe a k hudebnímu životu zámku se vztahují jména jako Joseph Haydn nebo Ludwig van Beethoven. Tradice dokonce uvádí, že právě zde zazněla v soukromém provedení Beethovenova Třetí symfonie „Eroica“ ještě před její…