Jáchymov vznikl v přímé souvislosti s těžbou stříbra v okolí, na kterou navázala těžba kobaltových rud a v 19. stol. těžba uranové rudy. S ní jsou zase neoddělitelně spjaty lázeňské dějiny města. Zatímco těžba uranu skončila v 60. letech minulého století, lázně stále fungují, vzkvétají a zásadním způsobem utvářejí charakter dnešního Jáchymova.
Počátky Jáchymova musíme hledat v osadě Konradsgrün, zmiňované již v roce 1300, kde byl železný hamr a u níž se v malém dobývalo stříbro. Na počátku 16. stol., v době, jež přála prospektorství, pozval hrabě Štěpán Šlik na své panství na jižní straně Krušných hor zkušené prospektory ze Saska. U víceméně zaniklého Konradsgrünu našli stříbrnou žílu, kterou začali horníci sledovat do podzemí štolou, jež dostala jméno Nálezná. V roce 1516 založil Štěpán Šlik u velkého naleziště stříbra hornické městečko Thal (Údolí), jež v následujícím roce přijalo patrocinium sv. Jáchyma, takže se z něj stal Sankt Joachimsthal (doslova „Údolí sv. Jáchyma“), česky Jáchymov. Svatá rodina tak byla kompletní – na saské straně hor už existovaly obce, jež nesly jména Panny Marie, sv. Josefa i Mariiny matky sv. Anny, nyní je doplnila obec pod patronací Mariina otce.
Hrabě Šlik nechal k ochraně celého údolí zbudovat v letech 1516–1517 hrad Freudenstein, označovaný dnes také jako Šlikův hrádek. Často se o něm říká, že je to zřejmě nejmladší hrad u nás. Do dnešní doby se z něj dochovaly dvě válcové věže – větší, 19 m vysoká Šlikova, a nižší, 12 m vysoká věž zvaná Prachárna. V ní se později, v 18. a 19. stol., skladoval střelný prach používaný v dolech. V roce 1518 byla otevřena nová stříbrná šachta, která se stala základem vůbec nejvýnosnějšího a nejslavnějšího zdejšího dolu, který existuje dodnes a je znám jako Svornost (Einigkeit). Toto jméno dostal v roce 1530, když byl urovnán spor mezi dvěma skupinami těžařů, jež tu pak začaly těžit společně. Podle pověstí začal hrabě Šlik už roku 1519 ve sklepeních Freudensteinu tajně razit první stříbrné mince. Zároveň však usiloval o oficiální povolení ražby. To Šlikům povolil český zemský sněm hned v lednu následujícího roku a král Ludvík Jagellonský povýšil Jáchymov na svobodné horní město. Mince, pro něž se začal používat název thaler (tolar), byly výjimečné v tom, že na nich byl vyražen i šlikovský znak. Ludvík Jagellonský i Štěpán Šlik padli v bitvě u Moháče. Na český trůn nastoupil Ferdinand Habsburský, který chtěl mincovnu pro sebe, a tak bylo Šlikům v roce 1528 mincovní právo opět odebráno. Když se pak skoro o 20 let později postavili ve šmalkaldské válce proti Ferdinandovi, přišli o své důlní podnikání v Jáchymově úplně. Co jim však už nikdo nikdy nevezme, je skutečnost, že z pojmenování jáchymovského tolaru vznikl nakonec i výraz „dolar“, v anglické podobě dollar, používaný jako název oficiálních měn v mnoha zemích světa včetně nejslavnějšího amerického dolaru.
Už roku 1534 stálo v Jáchymově na 1200 domů a s více než 18 000 obyvatel to bylo druhé nejlidnatější město v Čechách hned po Praze. Těžba stříbra a ražba tolarů pokračovala po odchodu Šliků ještě intenzivněji. Velkou roli v tom hrál důl Svornost. Situace se výrazně změnila na začátku 17. stol., kdy se hlavní zásoby stříbra vyčerpaly, zanikla spousta především provizorních hornických obydlí a počet obyvatel klesl asi na 2000. V dole Svornost se stejně jako v následujícím 18. stol. těžily hlavně kobaltové rudy. Horníci se dostávali do stále větších hloubek, a když se občas ocitli v naprosté tmě, všimli si v některých místech namodralého světélkování. Když ale místo osvítili kahanem, spatřili jen černé šmouhy. Neměli je rádi, protože brzy zjistili, že tam, kde se vyskytují, končí stříbrné žíly. Proto začali této hornině říkat Pechblende, smolinec. A to ještě netušili, že ono nenápadné světélkování jim způsobuje problémy, jež se tehdy označovaly jako „hornická nemoc“ – šlo o zdravotní potíže způsobené ozářením.
V roce 1789 objevil německý chemik Klaproth při analýze smolince ze saského dolu v Johanngeorgenstadtu nový prvek, který pojmenoval podle planety Uran, objevené astronomy jen o pár let dříve. Od 40. let 19. stol. se začaly uranové rudy těžit také ve Svornosti i dalších dolech na české straně Krušných hor. Používaly se nejprve k barvení skla nažluto, ale poté, co manželé Curieovi objevili v roce 1898 v jáchymovském smolinci nové radioaktivní prvky radium a polonium, bylo všechno jinak. Po přechodném uzavření dolu Svornost v první čtvrtině minulého století byl areál dolu přestavěn a v roce 1924 obnovena těžba. Zároveň byla radioaktivní voda z pramene, objeveného už v roce 1864, sváděna do jáchymovských lázní. Ty začaly fungovat již v roce 1906 jako maličké soukromé zařízení, o pět let později byla dokončena první státní budova nesoucí jednoduchý název Lázeňská budova (dnešní Aquacentrum Agricola). Záhy následoval luxusní a moderně vybavený hotel Radium Palace, existující pod stejným jménem dodnes. Rychlý rozvoj jáchymovských lázní zastavila 1. sv. válka, ale pevné základy dodnes trv…