Když Maďarům něco upadne na zem a rozbije se to, obvykle to komentují slovy „v Moháči jsme přišli o víc“. Rčení se vztahuje k prohrané bitvě s Turky u jihomaďarského Moháče, k níž došlo skoro před půl tisíciletím. Tak silně ovlivnila dějiny národa a vryla se do jeho paměti, že dodnes zůstává jeho velkým traumatem.
Na dřevěných kůlech vsazených do země stojí proti sobě, vzdáleni jen pár kroků: osmanský sultán Süleyman I. Nádherný a uherský a český král Ludvík II. Jagellonský. Hlavní postavy boje, vyřezány ze dřeva jako půvabné milé loutky. Kolem nich se ze země tyčí dřevěné kříže, figuríny vojáků v přilbicích a sloupky zdobené řezbami, které nahrazují náhrobní kameny. Je zvláštní, že nejemotivněji na mne na tomto pohřebišti tisíců lidí zapůsobí hlavy trpících koní. Zatáhnu za provaz pod stříškou jednoduché zvoničky a zpěv ptáků z okolních keřů a stromů prořízne naléhavý zvuk zvonce. Jakoby na počest obránců uherské svrchovanosti, které přesila nepřátel doslova smetla, a na památku všech, jejichž kosti se nacházejí ve zdejších pěti hromadných hrobech překrytých mohylami.
Památník na Tureckém vrchu se nachází na původním bitevním poli, kde se 29. srpna 1526 střetlo asi třicetitisícové vojsko nezkušeného dvacetiletého krále Ludvíka s dvojnásobnou přesilou dobře vycvičených a vyzbrojených Turků, jimž velel protřelý válečník. Ludvíkovi se nepodařilo postavit dostatečně silnou armádu, nepomohla mu ani uherská šlechta a přislíbená podpora z rakouských zemí se nedostavila včas. Výsledek byl jednoznačný: Turci po třech hodinách boje, v němž použili i kanony, uherské vojsko rozdrtili a Ludvík se na útěku z bojiště utopil v bažinách.
Bitva s Turky přede mnou ožívá v moderní audiovizuální expozici muzea, umístěného v novém objektu z roku 2011. Vystaveny jsou také zbytky zbraní a zbroje válečníků, které objevili archeologové. Prohlížím si fotografie z odkrývání hromadných hrobů a ze vzpomínkových akcí při výročí bitvy, kterou Maďaři dodnes považují za nejvýznamnější mezník v historii národa. Katastrofální porážka u Moháče měl…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Maďarsko