Znak s pěti kostelními věžemi a nápisem Zsolnay Pécs označoval původ výrobků zdejší keramičky hned od jejího vzniku. Osudy města a rodiny Zsolnay se prolínaly. Firma dala městu svébytný vzhled a přispěla k jeho bohatství. Před nedávnem Pécs svůj dluh vyrovnala, když továrně vrátila její bývalý lesk.
V roce 1853 založil obchodník Miklós Zsolnay v Pécsi manufakturu, která vyráběla kameninové zboží do kuchyní. Zakrátko ji převzal jeho syn Ignác. Dílna zaměstnávala desítku lidí, vyráběla jen pro místní trh a marně bojovala se silnější konkurencí. Před krachem ji zachránil Ignácův mladší bratr Vilmos, který se v roce 1865 ujal jejího řízení. Díky své houževnatosti, vynalézavosti, tvořivosti a uměleckému nadání z ní zanedlouho vybudoval největší firmu na výrobu keramiky v rakousko-uherské monarchii. Po úspěších na světových výstavách ve Vídni (1873) a hlavně Paříži (1878), které přinesly podniku spoustu objednávek z Anglie, Francie, Ruska i Ameriky, se jeho věhlas rozšířil po celé Evropě.
Podnikavý Vilmos Zsolnay využíval mnoho vlastních technických vynálezů, které zlepšovaly technologii výroby, i nově objevené materiály, glazury a pojiva. V průmyslové výrobě je nejznámější pyrogranit, keramický materiál vypalovaný za vysoké teploty, který snese extrémní klimatické podmínky a dá se glazovat. Díky tomu se hodí nejen na výrobu kamen a krbů, ale hlavně ozdobných obkladů staveb a jako střešní krytina.
Na mnoha místech v Maďarsku stojí secesní budovy zdobené barevnou keramikou Zsolnay. Několik jich je v samotné Pécsi, pošta nebo banka na náměstí Széchenyi, v Budapešti například Matyášův kostel a Gellértovy lázně, v Kecskemétu radnice. Umělecké předměty obohatil Vilmos Zsolnay o novou červenavě irizující glazuru, jež dodává vázám, figurkám a plaketám zvláštní metalický vzhled a kterou pojmenoval podle jejího zbarvení eosin.
Vilmos Zsolnay zaměstnával jak zručné pracovníky ze zahraničí, tak maďarské vesnické keramiky. Do práce se zapojili ale i příslušníci jeho talentované rodiny, dcery Teréza a Júlia přinášely nové umělecké návrhy, syn Miklós se staral o obchodní záležitosti a později se připojili i zeťové, architekt a designér Tádé Sikorski a vystudovaný geolog Jakab Mattyasovszky. Rodina žila v úzkém spojení se svým podnikem, dokonce i bydleli v krásných vilách postavených v areálu továrny, který navíc zdobila nejrůznější umělecká díla z keramiky. Zsolnay zde také vybudoval pro své zaměstnance ubytovn…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Maďarsko