Lázně s termálními prameny, parádní metropole na Dunaji, víno, ostrá jídla kořeněná paprikou, Balaton a nesrozumitelná řeč. To je asi základní představa Čechů o Maďarsku, ještě před dvaceti lety sousedním státu, s kterým nás spojuje nejen společný středoevropský prostor, ale i dějiny, v nichž se styčné body objevují od samotného počátku maďarského státu…
Muž v širokém klobouku oblečený do plandavých modrých kalhot a tmavých kabátců práská bičem. Sedí při tom na břiše koně, který leží na trávě. Další dokonce na koni stojí. Položení koně na bok patří k dávným tradicím honáků na maďarské pustě. A čikošové, jak se kovbojům z pusty říká, umějí s koňmi i další kousky…
Sedíte v pohodlném koženém křesle a posloucháte. Pianista hraje jednuskladbu za druhou, decentní hudba se mísí se stejně uměřeným cinkotem skleniček a hlasy hostů v uspávavé ševelení. Když přivřete oči, rázem se ocitnete v časech dávno minulých…
Jako by příroda chtěla Maďarsku vynahradit to, že nemá moře, a obdařila zemi bohatstvím podzemních pramenů. A Maďaři se do vody doslova zamilovali. Komu by se to ostatně nelíbilo, koupat se pod širým nebem i v zimě a ještě se při tom prohřívat příjemně teplou vodou, jež blahodárně působí na celé tělo…
Desítky schodů nás zavedly na vyhlídkovou terasu věže lycea, na které ještě stojí nevelká dvoupatrová stavba s hvězdářskou kopulí. Vstupujeme do malé potemnělé místnosti, kde na okrouhlé stolní desce sledujeme dění v Egeru. Jedinou funkční cameru obscuru ve střední Evropě ovládá muž v černých rukavicích mosaznými tyčemi. Jednou otáčí periskopem, druhou zaměřená místa přibližuje a třetí špiónské oko z roku 1776 zaostřuje. Teď na hradní bašty…
Ora et labora Když se v rovinaté maďarské krajině zvlní terén i jen do mírného pahorku, hned je z něho hora. Návrší nad městečkem Pannonhalma neleží ani tři sta metrů nad mořem, přesto ho nazývají Svatou horou. Stojí na něm totiž benediktinský klášter arciopatství sv. Martina, založený v roce 996 uherským knížetem Gejzou. Od roku 1996 je klášterní komplex na seznamu Světového dědictví UNESCO…
Zvony se v Pécsi ozývají ze všech stran, jak se ostatně na město s krásným českým jménem Pětikostelí sluší. Dva chrámy nelze přehlédnout – katedrálu sv. Petra se čtyřmi věžemi a mešitu Kásima Gáziho, symboly historických údobí, jimiž město prošlo. Doklad počátků křesťanství ale musíme hledat pod zemí…
Všechny evropské národy mají přirozenou tendenci se družit, shlukovat a slavit. Je to v nás z dob dávno zasutých časem, kdy se u vysoko planoucích ohňů sjednocoval duch tlupy, rodu či kmene, kde všechny spojoval společný citový prožitek a upevňovalo se vědomí sounáležitosti. Maďaři mají tendenci a potvrzovat si svou vlastní identitu oproti svým středoevropským sousedům mnohem větší…
Rod Esterházyů patřil k nejbohatším a nejmocnějším v Uhrách. Oddaný stoupenec monarchie Miklós Esterházy byl v rakouské armádě polním maršálem, ale také miloval umění a život v přepychu. Pod heslem „Co může císař, můžu i já“ si užíval hlavně na svém sídle Eszterháza…
Debrecínu vévodí Velký kalvínský kostel na Kossuthově náměstí. Lajos Kossuth, jedna z velkých postav maďarských dějin, v něm prožíval hvězdné okamžiky svého života, když zde v dubnu 1849 vyhlásil nezávislost Uherska, na krátký čas se stal hlavou státu a Debrecín jeho hlavním městem. Památnou lenošku národního hrdiny kostel opatruje jako vzácnou relikvii…
Proslulé tokajské víno se podle legendy zrodilo v době, kdy velkou část Maďarska okupovala osmanská říše. Turci plenili vesnice a lidé před nimi prchali do úkrytů v kopcích. Když se později vrátili, na vinicích našli na keřících bobule obalené plísní. Přesto je sklidili, a vyrobili víno jako obvykle. Na jaře pak zjistili, že je mnohem sladší než kdy dřív…
Holašovice Sotva byste našli v Maďarsku pohlednější vesnici. Dokonale zapadá mezi kopce malebně zvlněné pahorkatiny Cserhát na severu země a její upravená stavení svítící bílou omítkou harmonicky splývají s okolní přírodou, pastvinami, sady, vinohrady, poli a lesíky…
Když Maďarům něco upadne na zem a rozbije se to, obvykle to komentují slovy „v Moháči jsme přišli o víc“. Rčení se vztahuje k prohrané bitvě s Turky u jihomaďarského Moháče, k níž došlo skoro před půl tisíciletím. Tak silně ovlivnila dějiny národa a vryla se do jeho paměti, že dodnes zůstává jeho velkým traumatem…
Znak s pěti kostelními věžemi a nápisem Zsolnay Pécs označoval původ výrobků zdejší keramičky hned od jejího vzniku. Osudy města a rodiny Zsolnay se prolínaly. Firma dala městu svébytný vzhled a přispěla k jeho bohatství. Před nedávnem Pécs svůj dluh vyrovnala, když továrně vrátila její bývalý lesk…
Maďarská kuchyně je proslulá. Bez přehánění: jde o nejlepší kuchyni ve střední Evropě. Výsostné postavení v ní má paprika, a není se čemu divit: nejkvalitnější, nejchutnější a nejpálivější se pěstuje právě v Maďarsku. Nezastupitelné jsou v maďarské kuchyni také zakysaná smetana, která zjemňuje husté polévky a omáčky, zelí a sladkovodní ryby…
Jezero Tisza vzniklo na počátku 70. let minulého století přehrazením stejnojmenné řeky. Obrovský rezervoár poskytuje vláhu části Velké uherské nížiny, která byla přeměněna v zemědělsky využívanou půdu. Po Balatonu druhé největší jezero ale také slouží rekreaci a jeho severní část je chráněnou přírodní rezervací…
Budapešť počítá své dějiny od roku 1873. Administrativním spojením Budy, Óbudy a Pešti tehdy vzniklo město, které mělo důstojně reprezentovat ambiciózní politické, národnostní a hospodářské cíle Uher po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867. Neuvěřitelná stavební horečka vytvořila z Budapešti během pár desetiletí moderní velkoměsto evropského střihu…
