Když se v rovinaté maďarské krajině zvlní terén i jen do mírného pahorku, hned je z něho hora. Návrší nad městečkem Pannonhalma neleží ani tři sta metrů nad mořem, přesto ho nazývají Svatou horou. Stojí na něm totiž benediktinský klášter arciopatství sv. Martina, založený v roce 996 uherským knížetem Gejzou. Od roku 1996 je klášterní komplex na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Příběh zdejšího opatství je stejně starý jako samotné Maďarsko. Benediktinští mniši z Itálie, Německa a břevnovského kláštera v Čechách se na tomto místě usadili v roce 996 a mezi obyvateli šířili křesťanství. Gejzův syn, první maďarský král Štěpán, jim v roce 1001 uložil, aby se pětkrát denně modlili za svou zemi, za zdraví svého krále a Maďarů. Řád pomohl Štěpánovi upevnit křesťanský stát a podržel si v něm silný vliv až do roku 1786, kdy ho Josef II. stejně jako všechny ostatní rozpustil a nařídil zřídit v jeho zdech vězení. O 16 let později ale císař František II. souhlasil s jeho obnovením s podmínkou, že se mniši postarají o vzdělávání. Benediktini proto založili kolej na výchovu kněží a učitelů a z Pannonhalmy učinili význačné duchovní centrum Maďarska, jímž je dodnes. Od roku 1938 v klášteře působí velmi prestižní chlapecké internátní gymnázium, na němž mniši vyučují. Má přes 300 studentů, kteří patří k nejlepším v Maďarsku. Bazilika je zároveň místem pravidelných varhanních koncertů a v galerii opatství se konají výstavy.
Nejkrásnějším a pro turisty nejpřitažlivějším prostorem kláštera je klasicistní knihovna. Její interiér je vyložen dřevem, které vypadá jako mramor. Zajímavostí je důmyslný systém zrcadel ve vikýřích, které odrážejí do místnosti přirozené světlo. Působivá je kupole knihovny, její výzdoba a sochy, ale především nekonečné řady knih. Je zde na 400 000 svazků, přičemž jejich počet se každoročně zvyšuje četnými dary. Klášterní knihovna je považována za nejrozsáhlejší soukromou knihovnu v Maďarsku a patří k největším církevním knihovnám v Evropě. Nejstarší knihou je přes 800 let stará bible, v archivu je uložena i zakládací listina tihanyského opatství z roku 1055, nejstarší originální rukopis s maďarskými slovy.
Po druhé světové válce maďarská komunistická vláda majetek řádu zkonfiskovala. Vrátil se mu až po roce 1989 a v roce 1995 byl celý klášter zrekonstruován. Benediktini se vždy řídili heslem ora et labora, „modli se a pracuj“. Jakmile k tomu dostali příležitost, přidali ke své duchovní a vzdělavatelské práci i podnikatelskou činnost. Na svazích Svaté hory oživili tradici pěstování vinné révy a produkce vína. Obhospodařují na 50 ha vinic, na nichž pěstují hlavně bílé odrůdy. V roce 2010 se Pannonhalma stala vinařstvím roku. Další prostředky mniši získávají z klášterního arboreta. Pěstují hlavně byliny, z nichž nejvýznamnější je levandule, ze které lisují olej a také dělají čaj. Návštěvníci si je spolu s přírodními kosmetickými produkty mohou pod značkou arciopatství koupit v klášterním obchodě, víno navíc mohou ochutnat v klášterní restauraci, postavené v moderním stylu pod Svatou horou.
Klášter dostal svou současnou podobu v 19. stol. po dostavění klasicistní věže a knihovny. Bazilika pochází ze 13. stol., vůbec nejstarší je její krypta. V červenci 2011 do ní uložili schránku se srdcem Otty Habsburského, nejstaršího syna posledního rakouského císaře a uherského krále Karla. Stalo se tak na základě Ottova přání v závěti. Císař Karel byl roku 1916 korunován uherským králem, matka Zita uherskou královnou a Otto byl uznán následníkem trůnu. Přestože Maďarsko zůstalo po první světové válce královstvím, regent Miklós Horty ve 20. letech Karlovy pokusy převzít maďarskou korunu tvrdě odmítl. Jeho syn ale na Maďarsko nezanevřel. O žádné své nároky se nehlásil, pohřbením svého srdce v Pannonhalmě jako by se ale s osudem svého rodu v Maďarsku symbolicky definitivně vyrovnal…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Maďarsko