Železnici spojující Tanvald přes Kořenov s Harrachovem se dosud běžně říká Kořenovská zubačka, což má ale plné opodstatnění jen po několik dnů v roce, kdy na trať vyjíždějí zvláštní vlaky s ozubnicovou lokomotivou. Mimo tyto tzv. nostalgické jízdy, které pořádá Železniční společnost Tanvald, už je provoz na naší nejstrmější železniční trati skoro čtvrt století čistě adhezní.
Pasažéři pravidelných vlakových spojů tady proto často ani netuší, že nejedou po klasické koleji, nýbrž že jim pod nohama ubíhá jediná ozubnicová trať v republice, která se zároveň může chlubit prvenstvím jediné evropské neelektrifikované ozubnicové tratě s normálním rozchodem. Tohle samozřejmě dobře vědí fandové železnic a přicházejí se sem kochat, adheze neadheze. Na své si přijdou zejména v počátečním úseku trati, kde vlak na bezmála sedmi kilometrech překonává výškový rozdíl 235 m. Přitom celkem 1422 m projíždí v tunelech a na třech úsecích, z nichž ten nejstrmější má maximální sklon 58 promile, jej provází mezi kolejnicemi umístěná dvojitá ozubnice Abtova systému.
Kořenovská zubačka však není zajímavá jen technickými parametry. Má za sebou pozoruhodnou minulost, protože vznikla jako součást smělého projektu železnice spojující severní Čechy přes Jizerské hory a Krkonoše s oblastí západního Slezska. Konkrétně Tanvald s Hirschbergem, dnešním polským městem Jelenia Góra. Stavba této dráhy začala v roce 1899 a v nelehkých podmínkách pokračovala obdivuhodným tem…