2011

Vyskeř

Kuželovitý kopec Vyskeř (21/10) vypadá z dálky jako kupka sena, kterou zanechal sedlák na louce, když odběhl na oběd. Čedičový vrch, zvaný též Hůra, se vypíná nad stejnojmennou obcí do výšky 465 m n. m. a patří k charakteristickým dominantám panoramatu Českého ráje…

Co jinde nemají

„Byl hodný pán, byl moudrý pán / pan Humprecht Černín z Chuděnic. / Snad na nás nepomyslil sic, / však přece budiž opěván, / jen dobré o něm, zlého nic. / Neb vystavěl nám nad Sobotkou hrad / pan Humprecht Černín z Chuděnic.“ Takhle veršoval Fráňa Šrámek ve sbírce Splav na začátku básně věnované zámečku na okraji Sobotky, který už 85 let jeho rodnému městu patří…

Památné stromy

Není jednoduché spočítat, kolik památných stromů roste v Českém ráji. Jen to zkuste: dub letní za rybníkem Oběšenec, dvě lípy srdčité na návsi v Malé Lhotě, 31 jírovců maďalů na návsi na Mužském…Až se dostanete k číslu 692, přestaňte počítat – právě tolik jich má aktuálně pod svou ochranou správa CHKO. Památné stromy ale najdete i mimo hranice chráněného území, jen třeba v Turnově jich roste dalších sedmašedesát…

Za vyhaslými sopkami

Třetihorní sopečná aktivita, která se u nás nejintenzivněji projevila na severozápadě Českého masivu, zasáhla také Českou křídovou tabuli. Sice s menší intenzitou, ale i zde se jí povedlo dost výrazně zdramatizovat vzhled krajiny. Užitek z toho měl hlavně Český ráj, jemuž ohnivé síly podzemí ukuly hned několik dominant, z nichž ta nejpůsobivější se dokonce stala jeho nezaměnitelným symbolem…

Údolím Jizery

Při toulkách Českým rájem se turisté potkají s Jizerou na různých místech. Jeden úsek ale stojí obzvlášť za vidění. Jde o Riegrovu stezku, která prochází přírodní rezervací Údolí Jizery u Semil a Bítouchova…

Na návštěvě v podzemí

Ke značné rozmanitosti reliéfu Českého ráje přispívá i několik set jeskyní, z nichž však naprostá většina má podobu nevelkých skalních dutin utvářených v pískovcových masivech hlavně pseudokrasovými modelačními procesy. Rozlehlejších jeskyní tohoto typu, s chodbami dlouhými alespoň desítky metrů, se ve zdejších pískovcích vyvinulo jen několik, žádná se ale velikostí nemůže měřit se dvěma jeskynními systémy, které na území geoparku vznikly v horninách podléhajících krasovění…

Romantické skalní hrady

Vyrůstají ze skal a zdají se být jejich přirozeným pokračováním, jako by to nebyl člověk, ale sama příroda, kdo je vymodeloval a z kamenů vyskládal. Skalní hrady a hrádky, ruiny v pozicích krkolomných, až se ani věřit nechce, že tu kdysi žili lidé. Tak ještě čarodějnice a čerti, cháska, co nepotřebuje chodit po pevné zemi, ale lidé? A přece je to pravda…

Nová Paka

Pro východní část geoparku Český ráj je často využívanou vstupní branou Nová Paka, která zároveň představuje i východiště do Podkrkonoší. Leží v půvabné krajině, která má charakter ploché vrchoviny a na kterou dohlíží protáhlý hřbet Kumburku, jehož oblý vrchol (642 m n. m.) nese stejnojmennou hradní zříceninu. Hrad tu byl vybudován zřejmě okolo roku 1300 a Nová Paka, dnes desetitisícové město, patřilo dlouhou dobu k jeho majetku…

Nejznámější české trosky

Dvě věže na čedičových sucích se hrdě vypínají nad okolní krajinu Českého ráje. Ta východnější je vyšší, západnější o něco nižší. Jejich jedinečná silueta je považována za dominantu Českého ráje. V dobách minulých se tady na Troskách dály takové věci, že se o nich vykládají povídačky dodnes…

Oživená minulost

Na severozápadním konci Turnova, směrem na Malou Skálu, stojí na pravém břehu Jizery v části města, jež nese jeho jméno, zámek Hrubý Rohozec. Nehledejme však v jeho vzhledu či historii nějakou drsnost či krutost. Přívlastek „hrubý“, postaru prostě „velký“, v minulosti obdržel, aby se odlišil od nedaleké vsi Malý Rohozec, dnes také součásti Turnova…

Po Zámecké stezce

Nenápadná a pouhých 3,5 km dlouhá stezka spojuje Turnov se zámkem Hrubý Rohozec. Zdánlivě hodinová procházka se ale může pěkně natáhnout, pokud se nejprve chvíli věnujeme městu, pak zaskočíme do muzea, nevynecháme ani Dlaskův statek a na závěr se v zámeckých interiérech přeneseme do období první republiky…

Hrad pevný jako kost

Dal-li Josef Pekař své Knize o Kosti podtitul „Kus české historie“ a vyznává-li se v předmluvě, že „tu Kost, která je nejzachovalejší a nejmonumentálnější hradní pevností Českého ráje a malebností polohy své má málo sobě rovných v království, měl jsem blouznivě rád od studentských let“, je tím řečeno prakticky vše. V časopise ale nemůže zůstat několik bílých stran, a tak nezbývá, než pravdy dosahující svou jednoduchostí maximální účinnosti doplnit vybranými podrobnostmi a věřit, že podstata zůstane nerozmělněna…

Kozákov

Název nejvyšší hory Českého ráje (744 m n.m.) svádí k různým interpretacím, určitě ale nemá nic společného ani s houbou, ani s bojovným etnikem z ruských stepí. Oficiální vysvětlení hovoří o názvu odvozeném z osobního jména Kozák, resp. Kozákův dvůr, pokud bychom ale chtěli slyšet zábavnější toponomastický výklad, tak ten nabízí jedna lokální pověst. Podle ní na svahu hory hodil pasáček kamenem po neposlušné koze a zvíře nechtěně usmrtil, jelikož nepoznal, že kámen je ve skutečnosti kusem drahého kovu. Událost se rozkřikla, lidé sem pak přicházeli podobné kameny hledat a hoře začali říkat na základě toho, že tady kozu zabil kov…

Kousek zlata

Předem varuji – řeč nebude o drahých kovech. Vypravíme se, byť jen na kratičký úsek, na cestu, jež nese hrdé jméno Zlatá stezka Českého ráje. Blyštivý přívlastek zdůrazňuje, že právě ona zavede turistu k místům nejkrásnějším, lokalitám nejproslulejším a památkám nejvzácnějším…

Ve světě skalních měst

Jednou z nejnovějších forem územní ochrany jsou geoparky, zaváděné ve světě prakticky teprve od začátku nynějšího století. Česká republika se k této koncepci přihlásila v roce 2005, když byl do evropské sítě geoparků organizace UNESCO přijat Geopark Český ráj. Jak předesílá již jeho název, s atraktivnějším příspěvkem jsme do mezinárodního společenství vstoupit nemohli…

Turistika pro nové století

Asi jste to už někdy zažili – jdete po naučné stezce nebo procházíte nějakým památkovým objektem, a přitom zjišťujete, že byste se ještě rádi znova podívali do textu, který jste před chvílí četli na informační tabuli, nebo že by se vám i docela hodilo, mít celý ten text s sebou a moci do něj průběžně nahlížet. Vracet se kvůli tomu nebudete, prožitek z výletu či prohlídky vám to ale někdy může i trochu pokazit. Do podobných situací byste se však brzy vůbec nemuseli dostat, protože do služeb turistiky vstoupily tzv. mobilní dvourozměrné kódy…

Kohoutí zápasy – tradice a současnost

Kohoutí zápasy nejsou jen napínavou podívanou. Plní i další sociální funkce a zasahují do složitých společenských vztahů, které jsou pro Evropany často jen těžko pochopitelné. S kohoutími zápasy se nesetkáme pouze v Dominikánské republice, ale i v mnoha dalších státech Latinské Ameriky, jihovýchodní Asie i jinde. Někde jsou zcela legální, jinde jsou povolovány jeden či dva dny v týdnu, nebo jsou ilegální, ale vládou tolerované. Kohoutí zápasy je možné navštívit i v ostrovních teritoriích USA. Jejich známými příznivci byli i američtí prezidenti G. Washington a T. Jefferson, Abraham Lincoln prý býval dokonce rozhodčím…