Už podruhé míříme na opačnou stranu šumavských hvozdů k našim bavorským sousedům. Zatímco minulé číslo bylo věnováno téměř kompletně Starému Bavorsku, tentokrát soustředíme hlavní pozornost na severní část Svobodného státu, na historickou oblast Franků…
Město Dürera a renesance. Město perníků a bratwurstů. Město císařů a obchodníků. Město sněmů, sjezdů a procesů. Město mistrů pěvců. Město kašen. Město hraček. Město Vánoc. Půlmilionový Norimberk je největším městem nejen Středních Franků, ale všech franských krajů vůbec, a druhým v celém Bavorsku…
Málokteré německé město oplývá tolika kašnami, od historických po moderní, jako Norimberk. Je jich tu na padesát, a to počítám jen ty pojmenované a uváděné v různých příručkách. Nechybí mezi nimi dokonce ani kašna na suchu, byť to může znít jako sebevětší protimluv…
Bavorský les je ten užší, strmější a také slunnější a teplejší svah Šumavy. Příkrost jihozápadního úbočí prozrazují všechny zdejší cesty, které prudce padají od skalnatých pohraničních hřebenů až k Dunaji a svými vlásenkovitými zatáčkami budí dojem vysokohorských silnic nedalekých Alp. Teplejší klima prozrazují smíšené lesy s převahou buků, které zejména na podzim rozzáří stráně zlatorudou mozaikou. Poměrně vysoko se šplhají i menší vinice a kukuřičná pole. Většina měst a vesnic využívá jižní orientaci úbočí a střechy jejich domů vesele poskakují do údolí jako červenavé kaskády. Svažité ulice, náměstí a návsi jsou celoročně prosluněné a z oken domů se často nabízejí daleké výhledy, někdy až k Dunaji a za pěkného počasí až k Alpám…
Málokteré středověké město v Německu zůstalo takhle zachováno. A z těch větších je Řezno neboli Regensburg jediné. Díky tomu, že z velké části uniklo zničení za druhé světové války, nabízí dnes milovníkům historie největší celek původní románské a gotické architektury severně od Alp. Řezno neohromí žádným neopakovatelným monumentem, jehož obdoba by se nedala spatřit také někde jinde. Jeho jedinečnost tkví právě v celistvosti, s jakou přibližuje podobu bohatého středověkého města střední Evropy. Před pěti lety mu přinesla i zápis do seznamu Světového dědictví UNESCO…
Tenhle světec z hlubin evropského křesťanství, česky Jimram, u nás už dnes není moc známý, ale areál kláštera, který nese jeho jméno a z nějž se v posledních dvou stech letech stal zámek, stojí určitě za vidění. Nachází se na jižním konci chráněné památkové zóny starého Řezna, kousek od hlavního nádraží…
Dvě dvojice věží se špičatými zelenými helmicemi ční vysoko k nebi na Dombergu, nejslavnějším ze sedmi pahorků bamberských. Románsko-gotický dóm sv. Petra a Jiří nese čestný titul „basilica minor“, o čemž svědčí papežský erb nad Adamovou bránou. Chrám, který je sám o sobě vynikající architektonickou památkou, jednou z nejkrásnějších středověkých staveb v celém Německu, obsahuje navíc skvělá umělecká díla…
Bamberku, druhému největšímu městu Horních Franků, se občas přezdívá „franský Řím“. Kostelů je tu požehnaně, když na plánu pospojujeme ty hlavní, dostaneme latinský kříž. Ale hlavním důvodem přízviska je poloha na sedmi kopcích, mezi nimiž se vine řeka. Zdejší Tibera se jmenuje Regnitz a ostrov v ní není jeden, ale hned dva. Rybářským domkům u jejího levého ramene se zase tradičně říká Malé Benátky. Navzdory všem italským reminiscencím je však Bamberk pevně ukotven ve střední Evropě – dokonce tak pevně, že byl jako vynikající ukázka raně středověkého středoevropského města zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO…
Pod tímhle označením se může skrývat jediná osoba – Albrecht Dürer, proslulý malíř, kreslíř a rytec, ale i matematik a teoretik umění, se v Norimberku narodil, zemřel a kromě čtyř delších evropských cest také celý život pracoval…
Bavorsko slyne řadou „Schmankerln“, kulinárních lahůdek, které prostě nelze neochutnat. K nejzajímavějším patří ta, která vlastně ani není výlučně bavorskou krajovou specialitou – bratwurst, měkká klobáska určená ke grilování…
Poté, co na říšském sněmu, který se konal ve Würzburgu v roce 1168, udělil císař Fridrich I. Barbarossa zdejšímu biskupovi Heroldovi knížecí hodnost, stali se biskupové nejen duchovními, ale i světskými vládci města. Dlouhá staletí ho spravovali z dobře chráněného hradu, který si postavili naproti městu na druhém břehu Mohanu. Na začátku 18. století už bylo takové sídlo, byť v mezičase přestavěné na renesanční zámek, nepohodlné a nepraktické. A tak vznikla přímo ve městě rezidence, honosný barokní zámek na úrovni doby…
Od jihu sem přináší zelenou vodu z alpských ledovců Inn, od západu přitéká z nižších poloh Schwarzwaldu modrý Dunaj a od severu z rašelinišť Bavorského lesa „černá perla“ Ilz. Německo-rakouská hranice je coby kamenem dohodil – nejprve vede prostředkem Innu, pak obloučkem kopíruje jižní okraj města na pravém břehu a kousek za soutokem pokračuje středem Dunaje. A na Trojmezí, kde se oba státy stýkají s Českem, je odtud vzdušnou čarou asi třicet kilometrů. Odhalit jméno města není vůbec těžké – Pasov…
Mohan zvolna teče širokým údolím. Na jeho levém břehu se zvedá Marienberg, Mariánská hora, s vinicemi na svém úbočí a stejnojmennou pevností na vrcholu. Odtud, z bezpečného hradu, vládla po staletí biskupská knížata městu na druhé straně řeky, než si přímo v něm vybudovala velkolepou barokní rezidenci, jeden z nejcennějších zámků v celé Evropě. Tím městem je Würzburg, metropole Dolních Franků…
V širokém údolí mezi pohořím Smrčiny a oblastí romantických pískovcových skal zvanou Franské Švýcarsko leží největší město Horních Franků, čtyřiasedmdesátitisícový Bayreuth. Rozkládá se po obou březích Červeného Mohanu, jižní ze dvou zdrojnic hlavní franské řeky…
