Většina cestujících, kteří dorazili do Uppsaly stejným vlakem jako já, si hned na nádraží vyzvedla ze stojanů svá kola. „Myslím, že je tady víc kol než lidí. Aspoň jsem to slyšel,“ řekl mi mladík, jehož jsem se ptal na cestu do hotelu. „Jezdím na kole skoro každý den, je to nejlevnější a nejrychlejší. Ale jestli jste přijel jen kvůli památkám, tak ty snadno obejdete pěšky.“
Uppsala patří mezi nejstarší švédská města. Gamla Uppsala (Stará Uppsala) stála několik kilometrů severněji. Zbyly po ní tři rozměrné pohřební pahorky pocházející ze 6. stol. n. l. a připomíná ji také nádherný kostel postavený ve 12. století na troskách pohanské svatyně. Pověst náboženského centra země si Uppsala udržela i do dob křesťanských. Okázale to dokládá katedrála z červených cihel, jejíž výstavba započala ve 12. století, trvalo však dalších téměř 150 let, než byla nejvyšší církevní stavba v celé Skandinávii zcela dokončena. Jen obtížně hledám místo, odkud bych 118 metrů vysoké věže vyfotografoval tak, aby se mi vešly do objektivu. Tvoří charakteristickou siluetu města. Po stavební stránce je nejnavštěvovanější historické místo ve městě odezvou francouzské gotiky a také interiér katedrály působí velkolepě. V jedné z kaplí si prohlížím soubor dekorativních nástěnných maleb ze 14. století, jež líčí příběh švédského patrona, sv. Erika. Zobrazují výjevy z jeho korunovace, křižácké výpravy do Finska, porážku jeho vojska a smrt na popravišti. Erikovy ostatky jsou uloženy v pozlacené rakvi v kapli u hlavní lodě. V hrobce umístěné v čelní kapli je pohřben král Gustav Vasa se svými třemi manželkami, z nichž pouze dvě jsou ale spolu s ním zobrazeny na sarkofágu. V katedrále byl pohřben také Vasův syn Jan III., první švédský luteránský arcibiskup Laurentius Petri, filozof a vědec Emanuel Swedenborg, slavný lékař Olof Rudbeck, objevitel lymfatického systému, a ještě slavnější botanik Carl von Linné.
Druhou dominantou Uppsaly je zámek zámek Slottsbacken, jenž na pahorku pár stovek metrů od katedrály nechal postavit král Vasa v polovině 16. století. Původně zamýšlel vybudovat pevnost, jak i naznačují mohutné kruhové věže na koncích budovy ve tvaru písmene L, nakonec ale vzniklo pohodlné královské sídlo. Jeho současná podoba pochází z poloviny 18. století. Jednou z nejzajímavějších místností je Říšský sál, kde parlament v 17. století rozhodl, že země vstoupí do třicetileté války a kde se roku 1654 vzdala trůnu královna Kristina. Na vršku také stojí 400 let stará dřevěná zvonice Gunillaklockan, od níž je krásný pohled na katedrálu a celé historické centrum města.
Z iniciativy církve, konkrétně uppsalského arcibiskupa Jakoba Ulvssona, zde byla v roce 1477 založena univerzita, první ve skandinávských zemích. Její nejstarší dochovanou budovou je Gustavianum z roku 1663. Stojí takřka naproti kate…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Švédsko