11 2008 Švédsko

Co dalo Švédsko světu?

Na otázku v titulku by dnes asi většina lidí spontánně vyhrkla: Ikeu! Továrna na montovaný dřevěný nábytek opravdu zavalila svou produkcí takřka celý svět. Stejně tak neodbytně patří k představě příjemné dovolené anebo večírku tzv. švédský stůl a na něm reinkarnace pohádky o stolečku, co se sám prostíral. Pravda, zde je k tomu určen personál, který však o naše blaho a vzrůstající hmotnost pečuje velmi diskrétně…

Železárny a Olejový ostrov

Švédská ocel je ve světě stejně známým pojmem jako české pivo, francouzské víno či švýcarské hodinky. Není divu, když železná ruda, kterou skrývá švédské podzemí, patří díky více než šedesátiprocentnímu obsahu kovu k nejkvalitnějším na Zemi…

Nejbohatší tulák Evropy

„Se zbývající částí mé majetkové podstaty ať je naloženo následujícím způsobem: Vykonavatelé závěti vytvoří z kapitálu získaného prodejem cenných papírů fond, z jehož úroků budou každoročně udělovány ceny těm, kteří se v uplynulém roce nejvíce zasloužili o prospěch lidstva….Je mým výslovným přáním, aby při udělování cen nebyl brán zřetel na státní příslušnost kandidátů, ale aby ji obdrželi ti nejzasloužilejší, bez ohledu na to, jsou-li Skandinávci nebo ne.“

Paříž, 27. listopadu 1895

                                                                                       Alfred Bernhard Nobel

Námořní Karlskrona

Na konci 17. století se Švédsko řadilo k silným evropským mocnostem. Patřilo mu dnešní Finsko, Estonsko a Lotyšsko, ovládalo Rujanu a pobřežní část Předního Pomořanska. Území získaná na druhé straně Baltu ale mohli Švédové účinně kontrolovat jen díky svému námořnictvu. Král chtěl posílit jeho pozici, a proto rozhodl vybudovat na ostrově Trossö, největším z početného souostroví při jižním pobřeží, novou námořní základnu. V roce 1680 zde založil město Karlskrona…

Švédský div světa

Když v roce 2007 celý svět hledal svých nových sedm divů, list Aftonbladet se zeptal čtenářů, která díla ve Švédsku by poctili tímto titulem. V anketě, jíž se zúčastnilo na osmdesát tisíc lidí, získal nejvíce hlasů vodní kanál Göta…

Na hrabství Pera Braheho

Na východním břehu jezera Vättern žil se svou ženou obr Vist. Jednou se vypravili na rodinnou sešlost, která se konala na druhé straně jezera. Po rozjařené zábavě se spoustou báječného jídla se vraceli domů. Manželka ale přibrala na váze, a tak se obávala, že se jí nepodaří jezero přeskočit. Pozorný manžel vytrhl drn trávy a vhodil ho do vody, aby si na něj mohla šlápnout a nenamočila se. Malý plochý drn v jezeře zůstal. Jmenuje se Visingsö…

Zámek Gripsholm

Mariefred je malé městečko na břehu jezera Mälaren. Stěží byste si ho všimli, kdyby tu nebyl jeden z nejstarších zámků ve Švédsku – Gripsholm. „Býval tady žalář, ve kterém Gustav Natvrdlý léta věznil Gustava Zatvrdlého, a zámek měl hrozně tlusté zdi a takovou kulatou klec na zajatce a příšernou díru – nebo to byla studna? Ale nejkrásnější ze všeho bylo divadlo, takové maličké – asi aby se tam při obléhání nenudili…“

Jací jsou Švédové?

Také jste si toho všimli? V poslední době se o Švédsku docela hodně mluví. Například v souvislosti s nákupem stíhaček Jas-39 Gripen  pro českou armádu, s Ďáblovou biblí – největší knihou světa pocházející z východočeských Podlažic, nebo v souvislosti s triumfem švédských hokejistů. Švédsko, to je také florbal, Husquarna, Skanska, Celsius, Linné, ABBA, Vasův běh. A obraz Švéda? Hrdý, urostlý, blonďatý a modrooký chlapák s jedním ze svých dětí v jedné a hokejkou nebo golfovou holí v druhé ruce, v pozlaceném rámu sociálního státu blahobytu, rovnoprávnosti a  mírumilovnosti…

Drezínou mezi jezery

Zatímco jinde ve Švédsku si lidé na výhody železnice už dávno zvykli, v Dalslandu o ni největší tamější města a obce začaly usilovat až na začátku minulého století. Do zapomenutého kraje měla přinést potřebný rozvoj, který se od vodní dopravy závislé na přírodních podmínkách nedal očekávat. Oblaka štiplavého kouře se nad půvabnou krajinou objevila poprvé v roce 1916, ale přesně za sedmdesát let vyjel na trať vlak poslední. Paradoxně se tak dráha stala nejslavnější až po svém zrušení…

Gotland

Po čtyřech hodinách plavby se před námi největší ostrov v Baltském moři vynořil z hustého deště jen pár minut před přistáním. Trajekt ze svých útrob vypustil do přístavu ve Visby desítky aut, řadu z nich s připojeným karavanem. Gotland v létě vítá návštěvníky z celé Evropy, ale hlavně ze Švédska. Od poloviny 17. století ostrov patří švédskému království, pamatuje ale také doby relativní samostatnosti, stejně jako časy, kdy kvůli své strategické poloze na poloviční cestě mezi švédskou pevninou a Pobaltím musel mnohokrát strpět cizí nadvládu…

Uppsala

Většina cestujících, kteří dorazili do Uppsaly stejným vlakem jako já, si hned na nádraží vyzvedla ze stojanů svá kola. „Myslím, že je tady víc kol než lidí. Aspoň jsem to slyšel,“ řekl mi mladík, jehož jsem se ptal na cestu do hotelu. „Jezdím na kole skoro každý den, je to nejlevnější a nejrychlejší. Ale jestli jste přijel jen kvůli památkám, tak ty snadno obejdete pěšky…“

Pobřeží žulových skalisek

Kolem tří tisíc ostrovů a ještě o něco víc maličkých ostrůvků je rozeseto podél pobřeží, roztřepeného do hlubokých zátok a fjordů, jež se táhnou dál do vnitrozemí v podobě údolí, oddělujících kopce a planiny. Mořské vlny Skagerraku se rozbíjejí o žulové skály, jejichž povrch obrousily do hladka. Západní pobřeží provincie Bohuslän, od Göteborgu na sever až k hranici s Norskem, okouzluje svou rozmanitou malebností…

Skansen

Slovo „skansen“ znamená ve švédštině hradbu, val, násep či hráz. Původně to byl prostě jen místní název v západní části poloostrova Djurgården, než jej po celém světě proslavil Artur Hazelius. V roce 1891 zde totiž otevřel první muzeum lidové architektury na světě. Dnes má plochu 300 000 m2 a jeho jméno se stalo obecným pojmem pro všechny podobné expozice pod širým nebem…

Národní muzeum ve Stockholmu

Málokteré evropské muzeum se tak sebevědomě hlásí o pozornost návštěvníků, jako právě Národní muzeum ve Stockholmu: v majestátní budově na pohledově exponovaném místě na nábřeží naproti Královskému paláci, opatřeno hrdým nápisem „National Museum“ na průčelí. Našince sotva nechá lhostejným – podstatnou část z jeho více jak půl milionu sbírkových předmětů tvoří starší evropské výtvarné umění, a kdo z nás už od školních let neslýchal o řádění Švédů v Praze za třicetileté války? A o původu mnoha skvostů ve švédských uměleckých sbírkách?

Muzeum lodi Vasa

Kdybyste mohli ve švédské metropoli strávit jen půlden, polovinu z tohoto času byste měli věnovat Muzeu lodi Vasa na ostrově Djurgården. Jediná zachovalá loď ze 17. století na světě je unikátním uměleckým dílem a nejnavštěvovanějším turistickou atrakcí celého Švédska…

Trocha historie ze Skandinávie

Rozlohou čtvrtá největší země Evropy poskytuje na svých 450 000 km2 domov necelým deseti milionům obyvatel. Tvoří tělo a přední nohy skandinávského psa, zatímco sousední Norsko představuje jeho hlavu a hřbet, Finsku pak zbývá zahnutý ocas. Od Dánska ho dělí dvě mořské úžiny, jejichž jména znějí jako hudební staccato či kulometná střelba: Skagerrak a Kattegat. A pak jsou tu ještě stovky ostrovů, z nichž dva největší zase připomínají tóny země zaslíbené: Gotland a Öland…

Stockholm – město na ostrovech

I když o jezera a řeky ve Švédsku věru není nouze, Stockholm vám učaruje svou úžasnou symbiózou architektury a vody, která mu dala přídomek „Benátky severu“. I když jeho stavby ty benátské nepřipomínají, atmosféra je přesto trochu podobná. Je tu neseversky živo a pouliční kavárny kypí životem…