Kvítí nejen z Krakonošovy zahrádky

Pokud jste někdy v létě chodili po rozkvetlých vápencových Alpách nebo třeba po Malé Fatře, mohou vám pak Krkonoše připadat méně barevné, snad i smutnější a na horskou květenu skoupější. Do jisté míry je to pravda, neboť krkonošská žula, svory a fylity nejsou horninami na živiny právě nejštědřejšími a také v rozlehlých smrkových lesích nebo porostech kleče nachází skromný domov jen omezené množství rostlinných druhů. Botanici však  na přírodu Krkonoš stejně nedají dopustit – vědí totiž, kam za jejími největšími poklady jít.

Přírodním prostředím pro nás Středoevropany snad nejexotičtějším je tundra. Stáda sobů ani ostrůvky věčně zmrzlé půdy v Krkonoších sice nenajdete, přesto se v těchto středohorách setkáte se střípky přírody tundrového typu. A protože v Krkonoších se ve vzácné kombinaci prolínají

prvky tundry severské a vysokohorské, přírodovědci pro tuto barvitou směs rostlin a živočichů různého geografického původu používají termín arkto-alpínská tundra. V té krkonošské můžeme rozeznat tři hlavní typy: tundru lišejníkovou, travnatou a květnatou.

Tundra lišejníková (nebo též kamenitá) je v Krkonoších omezena pouze na několik nejvyšších vrcholů, v nejdokonalejší podobě ji nalézáme na Luční a Studniční hoře. Zem je tu převážně pokryta kamením, rostlinstvo s převažujícími lišejníky a travinami je nizoučké a nesouvislé. Jde skutečně o mimořádně „drsnou planinu“ – v zimě promrzá (sněhová pokrývka je díky větrům slabá až nesouvislá), v létě naopak minimum půdy mezi kamením snadno vysychá. Nejtypičtějšími a zároveň nejnápadnějšími rostlinami těchto nehostinných končin jsou nizoučké jestřábníky alpské, které na vrcholu léta rozkvétají jediným velkým žlutým květem. Ostatně Krkonoše jsou jakousi jestřábníkovou velmocí, neboť jich tu roste několik desítek druhů, včetně mnoha endemických (tedy nevyskytujících se nikde jinde na světě).

Zarovnané povrchy východních i západních Krkonoš hostí tundru travnatou. Jde buď o porosty trav s nemnoha nápadnějšími druhy, nebo o společenstva (keříčkovitá, mechová i travinná) subalpínských rašelinišť se svéráznou květenou i zvířenou. Nejr…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Krkonoše